Zdeněk Liška měl mezi skladateli výsadní postavení, o co si řekl, to dostal. Připomeňte si mistra hudby stříbrného plátna
Zdeněk Liška, od jehož narození uplynulo přesně sto let, měl mezi československými skladateli filmové hudby výsadní postavení. Málokdo ho zpochybňoval a na druhé straně Liška málokdy režiséry či producenty zklamal.
Šíře hudebních prostředků, kterými se uměl vyjadřovat, byla obrovská, perfektně strefoval požadované nálady filmů, a když šel proti náladě, jen to umocnilo jejich vyznění. Využíval netradiční hudební nástroje a rád pracoval s kontrasty. Pověstné jsou i jeho filmové vokály a sbory. Tohle všechno potvrdí i pravidelná vltavská Klapka, kterou vysíláme v neděli 20. března. Připravil a uvádí ji Tomáš Pilát.
Nejposlouchanější
-
Hilary Bellová: Vlčí ukolébavka. Může být devítileté dítě vrahem?
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
-
Marie Zelbová: Táňa Praha 3 Žižkov. Krásy a hrůzy dětství prožitého v bytě otevřeném všem přátelům
-
Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol. „Jediné, co v životě je jisté, je smrt“
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
