Zápisky z podzemí. Fjodor Michajlovič Dostojevskij obnažuje temné hlubiny lidské duše
Jan Přeučil jako bezejmenný a hlavně bezectný hrdina adaptace novely, která bývá označována za první existenciální dílo. Zápisky z podzemí Fjodora Michajloviče Dostojevského poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Stereoscénář: Ivan Holeček, Pavel Schober
Hudba: Leoš Kosek
Hudební spolupráce: Ladislav Faktor
O životě protagonisty a vypravěče víme jen to, že to je zhruba čtyřicetiletý bývalý úředník, živořící díky malému dědictví v suterénním doupěti kdesi na předměstí Petrohradu. Nenávidí celý svět a především sám sebe. Ani Líze, mladičké prostitutce, která mu projeví náklonost, není schopen cit jakkoliv oplatit.
Dostojevskij napsal Zápisky z podzemí v první polovině roku 1864 v Moskvě. Z původně zamýšlených tří částí zůstalo nakonec jen u dvou, které postupně vyšly v časopise Epocha. Autor je později přepracoval a vydal souborně v roce 1865.
Novela bývá pro svoji skepsi často považována za polemiku s tehdy populárním Černyševského románem Co dělat? (1863), časté jsou i psychologické výklady díla (Friedrich Nietzsche Zápisky označil jako „opravdový dar psychologii“) a nechybí ani výklady autobiografické.
Související
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Zápisky z podzemí. Úvaha o lidství z prózy ruského spisovatele
Pavel Soukup čte úvahu o lidství z prózy velkého ruského spisovatele, od jehož narození uplyne letos v listopadu právě 200 let.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.