Záhada domu Šeferů

15. červenec 2009

Když se praděd Šefer vydal hledat bájných deset ztracených izraelských kmenů, netušil, že kodex, který si ze své cesty přiveze, bude spojovat i rozdělovat jeho potomstvo rozprášené do různých koutů světa.

Právě okolo tajemného kodexu se točí vypravování románu, který získal literární cenu Samiho Rohra, což je nejvýznamnější cena udělovaná knihám se židovskou tematikou. Čtyři generace rodiny Severů už tvoří pěkná řádka příbuzných, jednou z nich je i čtyřicetiletá Šulamit z Anglie, odbornice na svitky. Na přání strýce Saula se vydává do jeruzalémského rodinného domu, aby ho pomohla vyklidit před nastávající demolicí. Půda plná rodinných dokumentů v ní vyvolá touhu najít své kořeny a vypátrat, jak je to s vlastnictvím kodexu, který má zřejmě značnou hodnotu. Ovšem jeho hodnota je různá podle toho, kdo si nárokuje jeho vlastnictví. Pro některé členy rodiny je to příležitost k finančnímu přilepšení, pro jiné snaha se mediálně zviditelnit. A jakou cenu má pro tajemného cizince, který sleduje dům i Šulu?

Střídavě sledujeme osudy členů rodiny, kteří byli s prastrýcem více spojeni. Historie rodu vypovídá o tajemnosti, houževnatosti a starobylosti celého židovského národa i jeho víry. Obsahuje působivý průřez nejrůznějšími lidskými povahami, nechybí historické propriety jako jsou uličky Svatého města, příběh Mojžíšových knih i specifický židovský humor. Množství jmen i zeměpisných názvů, prolínání časových rovin, to vše proloženo hebrejskými a jidiš výrazy, tvoří dohromady zajímavé, i když nelehké čtení.

Tamar Yellinová, Záhada domu Šeferů, překlad Radek Daniel, Brno, Jota, 2008, 304 s.

autor: Pavlína Pelcová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.