Za protektorátu měla literatura roli, o které se nám dnes ani nezdá. Řešila témata, jimiž lidé žili, říká literární historik Pavel Janoušek

23. leden 2023

„Knihu, o které bych přemýšlel jako o události a měl z ní spontánní radost, jsem už dlouho nečetl. Prvotní okouzlení, kdy jsem s nadšením četl Škvoreckého, Párala nebo Vyskočila, je pryč. Ale možná, že už jsem prostě jen starý dědek,“ říká literární historik a kritik Pavel Janoušek, jenž se dlouhodobě věnuje literatuře a divadlu 20. století. Ve Vizitce s Markétou Kaňkovou mluvil i o tom, kdy se v textu poprvé objevil termín „pražská kavárna“.

Pavel Janoušek běhal a skákal přes překážky tak, jak to žádný jiný sportovec v juniorské kategorii nedokázal. V devatenácti mu ovšem došlo, že nemusí být pokaždé první, a v důsledku toho také přestal dobíhat na špici závodů.

Pavel Janoušek, Ten, který byl, Vladimír Macura mezi literaturou, vědou a hrou (výřez obálky)

Sportem vypěstovaný dril ho ale nikdy zcela neopustil, postupem času mu došlo, že chce-li člověk něčeho dosáhnout, je dobré se občas přemoci a dělat věci proti naturelu. Podobně jako běh opustil výtvarné tendence, které pěstoval ještě na střední škole, a praktickou tvorbu umění vyměnil za teorii. Vysněnou kunsthistorii sice tehdy na pražské Filozofické fakultě neotevírali, na kombinaci výtvarná výchova – český jazyk to ale vyšlo. Právě čeština se mu pak coby vášnivému čtenáři stala osudnou.

Vyskočil na hranici surrealismu

Od roku 1980 Janoušek působí v Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV a posledních dvacet let řídí oddělení pro výzkum literatury 20. století. Píše literární a divadelní kritiky, často pod pseudonymem – o příbězích, které se pomocí sítě humorných identit dají rozehrát, mluvil ve Vizitce detailně.

Čtěte také

Na kontě má téměř dvě desítky knih, obšírně se věnoval například literárnímu dílu Vladimíra Macury anebo osobnosti spisovatele a dramatika Ivana Vyskočila. „Přitáhl si mě zvláštním způsobem komunikace se světem. Ve dvanácti letech jsem četl jeho Malé hry, to je tak zvláštní, bizarní svět na pomezí surrealismu. On se přitom od literatury spíš distancoval, předstíral, že všechno je divadlo,“ říká Pavel Janoušek.

Na poválečnou literaturu se Pavel Janoušek zaměřil jako hlavní redaktor dvoudílného Slovníku české literatury po roce 1945 a především jako spoluautor a hlavní redaktor čtyřdílných Dějin české literatury 1945–1989. Na konci loňského roku pak završil mnohaletou práci na objemné kolektivní knize s názvem Dějiny české literatury v Protektorátu Čechy a Morava. Toto období bylo dlouho badatelsky nepokryté, což si Janouškův tým začal uvědomovat při práci na textech poválečných. „V protektorátu vznikaly věci, které částečně utvářely druhou polovinu dvacátého století. Literatura měla tehdy mimořádnou roli, o které se nám dnes ani nezdá. Média byla tabuizovaná, literatura se proto snažila poskytovat zábavu, ale také vytahovala dobové emoce a řešila otázky, kterými tehdy člověk žil.“ S protektorátem se podle Janouška také začíná problematizovat vztah k avantgardě a rodí se tabuizace populární literatury, která graduje po roce 1948.

Čtěte také

Jako příklad uměleckých děl, jejichž kontext dnes kulturní konzumenti nevnímají, uvedl Pavel Janoušek skladbu Jen pro ten dnešní den z filmu Kristián (1939) a také hojně navštěvovanou a dobře přijatou Burianovu inscenaci Nezvalovy Manon Lescaut s premiérou v roce 1940. Kromě krásně užité češtiny jakožto jazyka ohroženého německou nadvládou diváky tehdy zaujal i politický podtext, do kterého si Češi promítali Mnichovskou dohodu i válečný útok Německa na Francii.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.