Z pamětí Černínského paláce: Heydrichovo konečné řešení, smrt Jana Masaryka i sametová revoluce

1. listopad 2019

Kontexty

Černínský palác jako vypravěč vlastního příběhu se spolu se Svatou Loretou a hostincem U Černého vola vydávají na pouť českými dějinami se zvláštním přihlédnutím k příběhu české zahraniční politiky od poloviny 17. století do pádu komunismu. V desetidílném seriálu je doprovází autor a diplomat Marek Toman spolu s dramaturgyní Alenou Zemančíkovou a svědky dobových událostí. Poslouchejte on-line.

Spletitá pouť dějinami začíná v Benátkách, spolu s prvním majitelem a zakladatelem paláce, Humprechtem Janem Černínem. Palác s nejdelší fasádou v Praze je naším průvodcem, seznamuje nás postupně se svými protihráči – milovanou Svatou Loretou a nenáviděným plebejským hostincem U Černého vola. Do jejich kontrastního sousedství se stále vkrádá nikdy definitivně neuzavřené vyšetřování smrti ministra zahraničí Jana Masaryka.

Mezi historické události, které se Loretánského náměstí týkají a přelomovým způsobem se otiskly do české historie, patří nejen drancování Prahy švédskými vojsky, ale i pád Rakouska-Uherska a proměna paláce na budovu ministerstva, Janákova funkcionalistická přístavba a Strettiho rekonstrukce. S nimi vstoupí do Černínu první ministr zahraničních věcí Československé republiky Edvard Beneš.

Edvard Beneš a Jan Masaryk|foto: Národní muzeum

Nedlouho po Benešově odchodu na pražský Hrad a mnichovském diktátu vkráčí do paláce s pocitem triumfu zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Už od prvních dnů svého působení se setkává s odbojnými sabotážemi nejen ze strany Pohořeleckých obyvatel, ale i z radiových londýnských projevů budoucího ministra zahraničních věcí Jana Masaryka, který jej po válce v paláci vystřídá. Heydrichův klíčový projev o budoucnosti českého národa ve Velkém sále paláce je předehrou dramatického finále Heydrichova života v zatáčce kobyliské Kirschmayerovy třídy.

Nejznámější událostí, o které Černínský palác vypráví, je osudná březnová noc roku 1948, která stála život tehdejšího ministra zahraničních věcí Jana Masaryka. Do rozličných výkladů tragické události přispívá autor Marek Toman i málo známým příběhem Masarykova razítka, které v sobě skrývá jeden z možných důkazů Masarykovy vraždy.

Frank Zappa u ministra kultury Milana Lukeše – Praha 1990|foto: Jef Kratochvil

Na závěr seriálu palác prožije střídání stráží a režimů ve vzrušené době sametové revoluce. Do paláce vstoupí někdejší disidenti a se zahraničními návštěvami se netrhnou dveře. Bývalí diplomaté a zaměstnanci Ministerstva zahraničních věcí vzpomenou nejen na prvního porevoluční ministra Jiřího Dienstbiera, ale i na legendární návštěvu Franka Zappy a jeho loretánský koncert.

Účinkují: Miroslav Hanuš, Marie Švestková, Miloslav Mejzlík, Marek Toman, Dana Huňátová, Jaroslav Šedivý a Milan Jakobec

Připravila: Alena Zemančíková a Marek Toman
Režie: Ivo Kristián Kubák
Natočeno v roce 2018.

autor: Alena Zemančíková