Z Německa: Poklady orientu v Drážďanech
V Rezidenčním zámku je k vidění sbírka orientálního umění - tzv. Turecká komnata s bájnými poklady nejenom Osmanské říše. Jde o další příspěvek v rámci oslav 450. výročí Státních uměleckých sbírek.
Meče, šavle, čabraky, dýky, obrovské honosné státní stany - 20 metrů dlouhé a osm metrů široké. Jezdecké postroje a sedla. Luky, zázračné zbraně turecké kavalerie, jejichž zhotovení trvalo i deset let. Drátěné košile, přilby, vlajky, standardy i oděvy. A také pět dřevěných arabských plnokrevníků v životní velikosti. Sedmdesát let je nikdo nespatřil. Osmanské poklady, ukázky tehdejších řemeslných dovedností Orientu, které nyní září v celé své nádheře v Drážďanech. Či přesněji řečeno jsou ponořeny do speciálního světla, tmavomodré, orientální noc evokující atmosféry, která má skvosty renovované mnoho let, ochránit pro další generace.
Nově otevřená výstava v Rezidenčním zámku nazvaná "Turecká komnata" zve na putování v čase za uplynulými dynastiemi. Každý artefakt z rozsáhlých sbírek saských panovníků je vypravěčem tajuplných příběhů o době i osudech lidí, kteří jej zhotovili či používali. Krása a dokonalost exponátů vypráví také o věčném úsilí člověka překonat sám sebe, o touze po obdivu, bohatství a moci. Během staletí shromáždili saští panovníci hotové skvosty - tu z darů v rámci tehdejší diplomacie, tu z válečné kořisti z osmanských válek. Nebo z vlastních exotických uměleckých předmětů, za které neváhali dát hotové jmění. Otevření výstavy je dalším mezníkem pro oživení zámku jako muzea saských vladařů, a to v jubilejním roce Státních uměleckých sbírek, jejichž 450. výročí založení Drážďany velkolepě slaví.
Jedna z nejkrásnějších expozic svého druhu - klenotnice Turecká komnata návštěvníkům osvětluje bájnou epochu osmanské historie. Je rovněž důkazem rostoucího zájmu saských vladařů nejen o umění Orientu, ale také snahy pochopit odlišné kulturní tradice a inspirovat se jimi. Ostatně značná část exponátů vznikla pod osmanským vlivem ve významných evropských dílnách. Expozice nabízí nejenom neobvyklý pohled na tureckou a evropskou kulturu, ale také dokumentuje, jak se obě kultury v renesanci i v baroku sbližovaly a vzájemně inspirovaly i fascinovaly.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka