Z Německa: Dialogmuseum ve Frankfurtu

12. říjen 2010

Dnes 55ti letý Andreas Heinecke poznal, že slepí nevyžadují ani soucit, ani almužny. Chtějí být začleněni do společnosti. Heinecke jim to umožnil. Jeho koncept ‚Dialogu ve tmě' je úspěšný již v osmnácti zemích, jenom ve Frankfurtu zaměstnává 25 slepců.

Heineckův nápad - učinit vidomé nevidomými - je ve své jednoduchosti geniální: vidící návštěvníci muzea jsou uvedeni do zcela zatemněných prostor. Zde si mohou vyzkoušet, jaké to je zříci se očí a spolehnout se jen na sluch, hmat a čich. Jejich průvodci po tomto temném světě jsou samozřejmě slepí zaměstnanci muzea.

Převládající úsek muzea tvoří stálá expozice ‚Dialog ve tmě'. Zájemci se vydají na výlet lodí po Mohanu, putují starým městem a po cestě se zastaví na trhu. Zpočátku všichni křečovitě svírají sĺepecké hole, které dostali u vchodu. Všechno je nové - kočičí hlavy pod podrážkami, vůně ovoce na trhu i chechtot racků jim připadá hlasitější než ve vizuálním světě. Uprostřed prohlídky je naplánovaná malá zastávka v kavárně. Zde si mohou všichni objednat pití. Kdo si to nevyzkoušel, netuší, jak složité je zaplatit kávu, donést ji ke stolku a pak ji vypít a nepolít se - vše v naprosté tmě a jednou rukou - v druhé držíme hůlku. Poté je na programu krátký poslech hudby na uklidnění - po vzrušujícím aktu v kavárně. Po cestě k východu procházíme několika místnostmi. Po obvodu jedné z nich jsou umístěny předměty denní potřeby z ulice i z interiéru. Ohmatáme si a poznáváme schránku na dopisy, telefonní budku, koš na odpadky, ale i psaci stroj, telefon, počítač. Do další místnosti je přenesen kousek lesa - s lavičkou na posezení, s vůní jehličí, zpěvem ptáků, ale i se záludnými kořeny, o které můžeme zakopnout.

K muzeu patří rovněž komunikační kasino, jehož smyslem je komunikovat s vybranými i náhodnými partnery prostřednictvím jednoduchých her. K dispozici je devět hracích stolů, kde se sedí a hraje se zavázanýma očima.

A nesmím zapomenout na restauraci. Ta je umístěna hned vedle muzea a nese název ‚Chuť tmy' (Taste of Darkness). Slepí čísníci servírují jídla za tmy. Všichni jistě dovedete rozeznat základní chuťě - sladké, slané, kyselé a pikantní. Ale jste schopni rozpoznat do detailu jaká jiná koření ovlivnila chuť jídla? To si můžete v restauraci otestovat - samozřejmě s látkovým ubrouskem uvázaným okolo krku. Pro všechny případy.Bohužel má v poslední době frankfurtský skvělý a státně nedotovaný projekt, finanční problémy. Chybí mu pouhých 90 tisíc eur ročně. Ředitelka muzea, sympatická, podnikavá paní, plná nápadů, si už také neví rady, ale ještě to nevzdává. V létě přesvědčila starostku města, Petru Roth, o důležitosti muzea a nutnosti jeho zachování. Petra Roth šla prodávat do jedné pekárny v centru města pečivo. Utržený peníz, v tomto případě 5 tisic, obrželo Dialogmuzeum. Nezbývá než doufat, že starostčin symbolický akt bude mít následníky v podobě movitných a soucitných dobrodinců. A na závěr pár statistických údajů. V Německu žije v současné době 160 tisíc slepců a 500 tisíc zrakově postižených. Jenom 30 procent z nich má stálé zaměstnání.

Dialogmuseum, Frankfurt am Main, Hanauer Landstrasse 137-145. www.dialogmuseum.de

autor: Eva Novak
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.