Z masochisty voyeurem
Cyklus pěti poloimprovizovaných sólových večerů nazvaných Voyeur navazuje na projekt, který Arnošt Goldflam realizoval téměř přesně před rokem v divadle Archa pod názvem Masochista. Loňská setkání se soustředila na cimrmanovskou postavu údajného autorova spolužáka Jendy, letošní pokračování se bude zabývat jeho příbuznými a přáteli.
Inscenační styl zůstává velmi podobný předchozímu cyklu. Jeviště malého sálu Archy je symbolicky osazeno několika objekty, nezbytným stolečkem, svíčkami. Zbytek zaplňuje protagonista svým vyprávěním a jemně rozehranou hereckou akcí. Dokonce i "tahák" z poslepovaných papírků, podle kterých se odvíjí další děj, už známe z loňska.
Jedinečnost večerů tkví právě v jejich improvizovaném charakteru. Nikdo (ani sám Arnošt Goldflam) předem neví, jak večer dopadne. Vše záleží na konkrétním večeru: na umělcově invenci i na odezvě u publika. Také pro tento sebezničující princip se minulý cyklus jmenoval Masochista.
První ze série Voyeur 001 sledoval osudy jistého Huga, otce zmiňovaného spolužáka Jendy. Příběh však škobrtal drobnými epizodkami o drbající se závodní lékařce, o uspávání dětí na motivy československé hymny a podobně. Goldflam otevřeně varuje před možností, že se kvůli svým neustálým odbočkám nakonec nedostane k jádru věci. A to se také přihodilo. Kaleidoskopickým drobkům chybí kloudná jednotící linka, která by se dala shrnout do košatější věty než "Hugo žil a zemřel". Mikropříběhům však často chybí i pointa, kterou s napětím očekáváme. Goldflam snaží heslo poznamenané na svém taháku rozvést do nějakého květnatějšího celku. Pointa je už jen bonusem navíc. Oproti loňsku tu chybí závan nostalgie po předválečném Brně a jeho atmosféře.
Shodou náhod se den před Voyeurem 001 uskutečnila v Divadle v Dlouhé premiéra i derniéra scénického čtení hry Ondřeje Novotného Námořník pod režijním dohledem právě Arnošta Godlfama. Následující nenásilně se rozvíjející debata mezi herci, mladičkým dramatikem, režisérem i publikem byla mnohem živější a zábavnější než recenzovaný Voyeur. Nicméně každý improvizovaný večer je originál, a proto s napětím očekáváme Voyeura 002-005, který bude šmírovat své okolí vždy ve čtvrtek od 18. ledna do 8. února v divadle Archa. Přejeme mu více rozmachu, inspirace a vtipu!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
