Weissmann a Rudá tvář. Vlastimil Brodský v sarkastickém židovském westernu Georga Taboriho

19. duben 2022

Hra světově uznávaného dramatika maďarského původu se sarkastickým podtitulem „židovský western“ otevírá zásadní téma utrpení utlačovaných a hledání vlastní identity. Českého nastudování se v roce 1992 ujal režisér Josef Červinka, který přizval ke spolupráci Jana Vlasáka (Rudá tvář) a Jiřího Ornesta (Vypravěč). Do titulní role Weissmanna obsadil Vlastimila Brodského, od jehož smrti uplyne 20. dubna 20 let. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Osoby a obsazení: Vypravěč (Jiří Ornest), Weissmann (Vlastimil Brodský) a Rudá tvář (Jan Vlasák)
Dramaturgie: Oldřich Knitl
Překlad: Josef Balvín
Hudba: Jiří Váchal
Režie: Josef Červinka
Natočeno: v roce 1992

Ve hře Weissmann a Rudá tvář (nebo také Bílý muž a Rudá tvář) se na poušti potkávají židovský vdovec Weissmann a indián Rudá tvář. Oba dobře znají ponížení a utrpení, které člověku může přinést jeho původ, náboženství nebo etnická příslušnost, přestože, jak píše Tabori, „pod kůží jsou všichni lidé stejní“. V závěru hry, kterou autor s ironií sobě vlastní opatřil podtitulem „židovský western“, se spolu trumfují výčtem příkoří, která jim život přinesl, i když je jasné, že takový souboj může mít stěží skutečného vítěze.

Čtěte také

„Weissmanna jsem nejdřív napsal jako povídku, byla to poslední věc, kterou jsem dokončil ještě v New Yorku,“ prozradil George Tabori v rozhovoru pro časopis SAD 1991. „Byla to tehdy velmi těžká a nepříjemná doba, neboť to staré tolerantní ‚manželství‘ černochů a židů se začalo rozpadat. V jednom newyorském levicovém nočním klubu intelektuálů došlo tenkrát k velké roztržce mezi černochy a bělochy. Černoši se proti nám ostře postavili a zařekli se, že od nás už nikdy nepřijmou žádnou pomoc.

Druhým impulsem, dá-li se to tak nazvat, bylo vyprávění jednoho mého přítele, původem indiána z kmene Čerokézů, který ale žil v New Yorku, měl za ženu bělošku a byl veteránem vietnamské války. Někdy začátkem 60. let mi vyprávěl historii svého dědečka, který bojoval ve válce Severu proti Jihu proti Lincolnovi.“

Do podoby rozhlasové hry zpracoval Tabori Weissmanna v roce 1979 pro inscenaci západoberlínské stanice RAIS. Některé postavy z divadelní verze v ní chybí (Lovec a Rút), zato je v ní významný part pro vypravěče, kterého si autor zahrál sám. Inscenace získala následně první cenu na festivalu Prix Italia.

V roce 1990 se divadelní hra Weisman und Rotgesicht umístila v anketě Theater heute jako nejlepší německy psaná hra roku. Stejné ocenění za ni Tabori získal také na festivalu současné dramatiky v Mülheimu.

autor: Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Související