Vždy pod otcovským dohledem – příhody z dějin cenzury
Přeochotný dohled nad svobodou tisku byl vždy žádoucí a střídající se moc svou ochrannou činnost dlouhodobě zlepšovala a hýčkala jako potřebný nástroj ke svému upevnění. Dokazují to příběhy a konkrétní osudy z pětice vltavských Kontextů, které připravil Václav Vokolek. Poslouchejte on-line.
„Psali o mně, že jsem v mládí spadl ze stromu a udeřil se hlavou o zem, že jsem spadl na hlavu, ale to není pravda. Hlava mně byla zmáčknuta krátce po porodu, neboť krátkozraký lékař se mně posadil na hlavu a od toho to typické zmáčknutí lebky. Původně měli za to, že nevydržím, a když, že budu velice slabomyslný, ale chválabohu přečkal jsem to všechno a dnes jsem cenzorem.“
Tak nám mýtickou postavu cenzora představuje Jaroslav Hašek. Jako směšnou postavu. Uvědomíme-li si však, co všechno cenzura v dějinách způsobila, kolik osudů poznamenala, jaké ztráty způsobila a jak stovky let ničila tak vzácnou věc, jakou je svoboda ducha, pak bychom se na ni měli alespoň ve zkratce podívat. Pochopit, proč nám stále někdo musí něco doporučovat, zakazovat a ochraňovat před svobodnými názory.
Co to všechno stálo práce, co odvahy, co starostí. Kolik jen institucí muselo neustále bdít a ochraňovat, to dnes, v čase bez cenzury, nikdo netuší. Není tedy divu, že bylo nutno vytvořit celý systém ochrany a neustále ho zdokonalovat. Cenzura není nic novodobého, stojí za to připomenout, že první historicky dokumentovaný zákaz knih pochází z roku 325. Od té doby lidem někdo stále zakazuje číst, co by chtěli, rozlepuje dopisy, kontroluje, co se hraje na divadle a píše v novinách. A to vše jen proto, aby ochránil před myšlenkami, názory či uměleckými díly, které jakýmkoliv způsobem odporují vládnoucím názorům.
Letmý pohled na příběhy z dějin cenzury nemá vyvolat jen nostalgické vzpomínky, ale varovat. Mnohé, co dnes může být k smíchu, se může stát vážným problémem. Mnozí kostlivci ve skříni dějin se totiž mohou nečekaně objevit. Nemuselo by to být tak veselé jako v povídce Jaroslava Haška.
„Cenzor Svoboda se zavřel v kanceláři. Když po dvou hodinách nemohli se na něho doklepati, vypáčili dveře a jejich zrakům naskytlo se strašné divadlo. Na haldě zkonfiskovaných časopisů válela se hlava, kterou si svědomitý cenzor uřízl břitvou, a ležel tam papír, na němž stálo: ,Konfiskuji Svobodu.‘ Měl velmi krásný pohřeb na státní útraty.“
Účinkují: Barbora Šupová, Jiří Böhm a Filip Kaňkovský
Komentáře čte: Alena Zemančíková a autor pořadu Václav Vokolek
Připravil: Václav Vokolek
Technická spolupráce: Jaroslav Novotný
Režie: Ivo Kristián Kubák
Natočeno v roce 2019.
Nejposlouchanější
-
Pavel Landovský: Objížďka. Hořká komedie o transportu politického vězně do vyšetřovací vazby
-
Molière: Don Juan. Strhující tragikomedie o slavném svůdci žen. Zakázaná klasika na Vltavě
-
George Orwell: 1984. Vize totalitní společnosti v dramatizaci slavného antiutopického románu
-
Boualem Sansal: Němcova vesnice. Slavný román vězněného alžírského spisovatele
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.