SERIÁL

Vždy pod otcovským dohledem – příhody z dějin cenzury

tužka, papír, ostnatý drát, cenzura

Přeochotný dohled nad svobodou tisku byl vždy žádoucí a střídající se moc svou ochrannou činnost dlouhodobě zlepšovala a hýčkala jako potřebný nástroj ke svému upevnění. Dokazují to příběhy a konkrétní osudy z pětice vltavských Kontextů, které připravil Václav Vokolek. Poslouchejte on-line. 

„Psali o mně, že jsem v mládí spadl ze stromu a udeřil se hlavou o zem, že jsem spadl na hlavu, ale to není pravda. Hlava mně byla zmáčknuta krátce po porodu, neboť krátkozraký lékař se mně posadil na hlavu a od toho to typické zmáčknutí lebky. Původně měli za to, že nevydržím, a když, že budu velice slabomyslný, ale chválabohu přečkal jsem to všechno a dnes jsem cenzorem.“

Tak nám mýtickou postavu cenzora představuje Jaroslav Hašek. Jako směšnou postavu. Uvědomíme-li si však, co všechno cenzura v dějinách způsobila, kolik osudů poznamenala, jaké ztráty způsobila a jak stovky let ničila tak vzácnou věc, jakou je svoboda ducha, pak bychom se na ni  měli alespoň ve zkratce podívat. Pochopit, proč nám stále někdo musí něco doporučovat, zakazovat a ochraňovat před svobodnými názory.

Co to všechno stálo práce, co odvahy, co starostí. Kolik jen institucí muselo neustále bdít a ochraňovat, to dnes, v čase bez cenzury, nikdo netuší. Není tedy divu, že bylo nutno vytvořit celý systém ochrany a neustále ho zdokonalovat. Cenzura není nic novodobého, stojí za to připomenout, že první historicky dokumentovaný zákaz knih pochází z roku 325. Od té doby lidem někdo stále zakazuje číst, co by chtěli, rozlepuje dopisy, kontroluje, co se hraje na divadle a píše v novinách. A to vše jen proto, aby ochránil před myšlenkami, názory či uměleckými díly, které jakýmkoliv způsobem odporují vládnoucím názorům.

Letmý pohled na příběhy z dějin cenzury nemá vyvolat jen nostalgické vzpomínky, ale varovat. Mnohé, co dnes může být k smíchu, se může stát vážným problémem. Mnozí kostlivci ve skříni dějin se totiž mohou nečekaně objevit. Nemuselo by to být tak veselé jako v povídce Jaroslava Haška.

„Cenzor Svoboda se zavřel v kanceláři. Když po dvou hodinách nemohli se na něho doklepati, vypáčili dveře a jejich zrakům naskytlo se strašné divadlo. Na haldě zkonfiskovaných časopisů válela se hlava, kterou si svědomitý cenzor uřízl břitvou, a ležel tam papír, na němž stálo: ,Konfiskuji Svobodu.‘ Měl velmi krásný pohřeb na státní útraty.“

Účinkují: Barbora Šupová, Jiří Böhm a Filip Kaňkovský

Komentáře čte: Alena Zemančíková a autor pořadu Václav Vokolek
Připravil: Václav Vokolek
Technická spolupráce: Jaroslav Novotný
Režie: Ivo Kristián Kubák
Natočeno v roce 2019. 

Spustit audio
autor: Václav Vokolek