Vzdělávací projekt My Street Films nabízí podporu, dobrodružství i ozdravný proces

Viola Ježková, lektorka a programová koordinátorka vzdělávací platformy My Street Films, mluvila v ArtCafé o tom, jak probíhá celoroční vzdělávání vybraných účastníků projektu. Připomíná také, že v tvůrčím procesu mají nezastupitelné místo debaty a diskuze o tématech, které probíhahjí v kolektivu filmařů a filmařek. Ježková zmínila, že na workshopech s profesionálními dokumentaristy se „autenticita v rámci dialogu ve skupině hlásí o slovo sama. Ale musíme si ostatní připustit blíž a mít k nim důvěru.“

V procesu tvorby se stává, že pravda, která se vyjeví skrze téma, nám říká, že je to celé trochu jinak, než jsme si mysleli.
Viola Ježková

Aktuálně projekt My Street Films otevřel na webu open call námětů a hlásit se mohou zájemci z řad široké veřejnosti i bez předchozích filmařských zkušeností. Deadline přihlášek je 18. dubna.

Ve vltavském vysílání dostali prostor i dva tvůrci, kteří se do projektu zapojili loni, Kateřina Konrádová a Jakub Volák. Kateřina ve svém dokumentárním filmu Tátův fichtl portrétuje nejen tátovu oblíbenou starou motorku, ale také křehký vztah ke svému otci. V rozhovoru popsala, jak těžké pro ni bylo namířit kameru na blízkého člověka.

Z krátkého filmu Tátuv fichtl (still)|foto:Kateřina Konrádová

Díky workshopu jsem si uvědomila, že dokumentarista má zodpovědnost vůči tomu, koho nebo co točí, a jaký vztah tím chce zobrazit.
Kateřina Konrádová

Jakub Volák zpracoval do podoby krátkého dokumentu téma svého vztahu k neslyšícímu partnerovi Pepovi. Klíčová otázka pro něj vykrystalizovala, když s Pepou zkoušeli natočit první situace dokumentu a pokus skončil hádkou. „V tu chvíli jsem si uvědomil, že hlavním tématem filmu bude naše vzájemná komunikace,“ vysvětluje v rozhovoru Jakub.

Z filmu Co jsi říkal (still)|foto:Jakub Volák