Význam vojenské hudby pro zachování české hudební kultury v Protektorátu Čechy a Morava
K tomuto názvu dospěl rozhovor, který připravil pro Akademii redaktor Viktor Velek spolu s muzikologem Josefem Šebestou a dirigentem Václavem Blahunkem. Oba hosté se dlouhodobě zabývají historií české vojenské hudby a k výročí zániku české samostatné státnosti a vzniku Protektorátu Čechy a Morava připravili ohlédnutí za tím, jak to bylo po březnu 1939 vlastně s českou vojenskou hudbou.
Scénář Akademie, jejíž načasování je více než symbolické (březen 1939 - březen 2019), mapuje nejen restrukturalizaci v podobě redukce počtu hudebníků, ale i změnu činnosti a řadu dalších oblastí spojených se změnou režimu. Na řadě příkladů osobností Akademie demonstruje odvahu různých osob při prosazování českých skladeb, v pořadu zaznívají i nahrávky hudby vládního vojska - konkrétně jde o snímky hudby 1. praporu, řídil je dirigent Václav Thier. Šest protektorátních let je přiblíženo mj. i pomocí oslav dvořákovského, smetanovského a mozartovského výročí, rozhovor se stočil i problematice cenzury repertoáru a personálních čistek a také k tomu, jak vlastně veřejnost protektorátní vojsko a hlavně jeho kapely chápala.
Velmi zajímavé budou i postřehy k rozdílům mezi zvukem českých a německých kapel, k „soužití“ českých vojenských kapel a těch tvořenými příslušníky německých vojenských struktur.
Na závěr jen doplnění, že hlas citátům z dobového tisku a odborných studií propůjčil Libor Vacek.
Nejposlouchanější
-
Zemřel Jiří Štěpnička (†79). Poslechněte si ho v Povídkách z Vídeňského lesa Ödöna von Horvátha
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
-
Maxim Gorkij: Stařík. Karel Höger a Ladislav Pešek v kriminálním dramatu ze staré Rusi
-
Hilary Bellová: Vlčí ukolébavka. Může být devítileté dítě vrahem?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
