Význam vojenské hudby pro zachování české hudební kultury v Protektorátu Čechy a Morava
K tomuto názvu dospěl rozhovor, který připravil pro Akademii redaktor Viktor Velek spolu s muzikologem Josefem Šebestou a dirigentem Václavem Blahunkem. Oba hosté se dlouhodobě zabývají historií české vojenské hudby a k výročí zániku české samostatné státnosti a vzniku Protektorátu Čechy a Morava připravili ohlédnutí za tím, jak to bylo po březnu 1939 vlastně s českou vojenskou hudbou.
Scénář Akademie, jejíž načasování je více než symbolické (březen 1939 - březen 2019), mapuje nejen restrukturalizaci v podobě redukce počtu hudebníků, ale i změnu činnosti a řadu dalších oblastí spojených se změnou režimu. Na řadě příkladů osobností Akademie demonstruje odvahu různých osob při prosazování českých skladeb, v pořadu zaznívají i nahrávky hudby vládního vojska - konkrétně jde o snímky hudby 1. praporu, řídil je dirigent Václav Thier. Šest protektorátních let je přiblíženo mj. i pomocí oslav dvořákovského, smetanovského a mozartovského výročí, rozhovor se stočil i problematice cenzury repertoáru a personálních čistek a také k tomu, jak vlastně veřejnost protektorátní vojsko a hlavně jeho kapely chápala.
Velmi zajímavé budou i postřehy k rozdílům mezi zvukem českých a německých kapel, k „soužití“ českých vojenských kapel a těch tvořenými příslušníky německých vojenských struktur.
Na závěr jen doplnění, že hlas citátům z dobového tisku a odborných studií propůjčil Libor Vacek.
Nejposlouchanější
-
Rozhodněte, která skladba rozezní varhany u sv. Víta. Poslechněte si tři kompozice a jednu vyberte!
-
Petr Chudožilov: Lahvová pošta. Záblesky svobody na dně půllitrů
-
Mark Ravenhill: Angela. Daniela Kolářová v roli ženy, která nepoznává svého syna
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.