Má vlast v Protektorátu. Záznam unikátního koncertu z června 1939 vysíláme v pátek večer

Byl hlavní osoba českého hudebního života, zároveň šéf České filharmonie a zároveň Národního divadla; bezprostředně po vzniku Protektorátu se rozhodl uspořádat velký hudební festival – který nazval Pražský hudební máj – a během května na něm sám dirigoval 9 koncertů a divadelních představení. Dva z nich se zázračně dochovaly v archivu norského rozhlasu Oslo a proto vám můžeme nabídnout Smetanovu Mou vlast tak, jak ji mohli slyšet lidé doma i v zahraničí 5. června 1939.

Dnes více než kdy jindy máme povinnost dokázat sobě i jiným, že nechceme o své kulturní vyspělosti prázdně deklamovat, nýbrž že jsme ochotni přinést oběť naší vzdělanostní pospolitosti a o tu pospolitost jde hlavně. Soukromě jsem totiž přesvědčen, že 15. března t. r. přestaly býti kulturní záležitosti výsadou zasvěcenců a mají se státi nejdůležitější složkou projevu národní vůle a hrdosti.
Václav Talich

Přestávka představení Prodané nevěsty v Národním divadle v Praze 7. 11. 1940, zleva: dirigent Václav Talich, Joseph Goebbels a Werner Naumann |foto: neznámý,ČTK

Při zpětném pohledu je to jedna z nejpůsobivějších talichovských nahrávek. Duch doby má vliv jednak na to, jak je hudba zahraná, ale i na to, jak je poslouchaná. Ale strhující je i samotný výkon hudebníků. A mezi ohlasy na provedení čteme:

„Je to mluva nejjasnější a nejdražší, již nám s takovou láskou tlumočíte a jíž sílí naše naděje a víra. … Podařilo se Vám proraziti zastrašenost a dáti bojovníkům první zbraň – odhodlanost a odvahu. (…) Nasloucháme Vašemu absolutnímu umění jinak než dříve. Rozumíme Vám lépe. Neboť naše duše jsou po otřesu citlivější."

Když byla Česká filharmonie Josephem Goebbelsem pozvána roku 1940 ke dvěma koncertům do Říše, rozhodl se Talich právě pro celou Mou vlast doplněnou Beethovenovou předehrou Egmont. Kupodivu tento odvážný dramaturgický kousek prošel. Oba koncerty v Berlíně i Drážďanech měly velký úspěch u obecenstva a současně velký úspěch taktický: když bylo možné hrát Mou vlast jako celek přímo v lůně Říše, proč by se měla hrát v okleštěné podobě v Protektorátu? I tak se Talich v té době stal předmětem několika nenávistných ohlasů, právě kvůli říšským koncertům. Zvlášť jeden z anonymů je s ohledem na dirigentův poválečný osud mrazivý. Dotyčný Talichovi psal jako „dirigentu s křivou nahrbenou páteří, který kupčí s naším národním uměním a který sám sebe zesměšňuje před celým civilizovaným světem. (…) Bojíte se, že upadnete v nemilost nových pánů, ale zapomínáte, jak hrozná je trestající ruka vlastního národa.“ Slova anonymního pisatele se opradu zčásti naplnily, i když se jednalo především o trestající ruku představitelů nově nastupující komunistické moci.

Význam vojenské hudby pro zachování české hudební kultury v Protektorátu Čechy a Morava

• Upravit
• Smazat

K tomuto názvu dospěl rozhovor, který připravil pro Akademii redaktor Viktor Velek spolu s muzikologem Josefem Šebestou a dirigentem Václavem Blahunkem. Oba hosté se dlouhodobě zabývají historií české vojenské hudby a k výročí zániku české samostatné státnosti a vzniku Protektorátu Čechy a Morava připravili ohlédnutí za tím, jak to bylo po březnu 1939 vlastně s českou vojenskou hudbou.

Jedna z nejpůsobivějších nahrávek Mé vlasti zazní v pátek 15. března večer po 20. hodině na Českém rozhlase Vltava, v den výročí vzniku Protektorátu. A během dne zazní i některé jiné historické snímky. Jak Talichovi, tak mladému Rafaelu Kubelíkovi se totiž podařilo udržet vlastenecky prožívanou českou hudbu po celou válečnou dobu, i za pomoci rozhlasu. Zazní tak Dvořákova osmá přenášená rozhlasem 30. listopadu 1944, na výroční den jmenování Emila Háchy státním prezidentem. Zazní i několik Slovanských tanců z roku 1939 i útěšná Meditace na chorál sv. Václave. Poslouchejte v poledním a odpoledním koncertu.