Výzkum pivních kvasinek
Zdánlivě obyčejné pivní kvasinky mohou vědcům prozradit mnoho nového o spolupráci různých typů buněk, o výživě buněk nádorových, ale možná i o vzniku mnohobuněčných organismů.
Pivní kvasinky Saccharomyces cerevisiae nejen naprosto běžně slouží při výrobě piva nebo jako droždí do těsta, ale navíc jsou nesmírně zajímavé i z vědeckého hlediska. Jsou to totiž sice jednobuněčné organismy, ale při vhodných podmínkách vytvářejí celé kolonie.
Čeští mikrobiologové zjistili, že v těchto koloniích jsou dva typy buněk, které se od sebe velmi liší a chovají se podobně jako zdravé a nádorové buňky v těle: konkrétně odolnější a větší povrchové buňky jsou vyživovány menšími buňkami ve spodní části kolonie. Získávají od nich cukry a aminokyseliny podobně jako buňky nádoru z jaterní a svalové tkáně.
Tyto poznatky by mohly být v budoucnu užitečné k boji proti nádorům. Vědci však o kvasinkách zjistili i řadu dalších pozoruhodných skutečností týkajících se jejich vzájemné komunikace a spolupráce, jak dokreslují slova vedoucí týmu profesorky Zdeny Palkové a Mgr. Michala Čápa, oba jsou z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Nejposlouchanější
-
Václav Kliment Klicpera: Ptáčník. Maloměstský lékárník a jeho divoká potrhlost
-
Brána sta starostí, Zahradník a další povídky Rudyarda Kiplinga
-
George Bernard Shaw: Pygmalion. Jiřina Bohdalová a Miloš Kopecký v brilantní irské komedii
-
Venuše v kožichu. Trýzeň a ponížení jako nejvyšší důkaz lásky v erotickém románu Sacher-Masocha
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka