Vysíláme seriál podle slavného románu Umberta Eca Jméno růže

15. leden 2012

Do tajemného prostředí středověkého kláštera, jehož každodenní a po staletí neměnný řád rozvrátí série záhadných vražd, do labyrintu chodeb tajemné knihovny, kde se skrývá klíč k rozluštění zločinu, tam všude proniknete s hrdiny dramatického seriálu seriál natočeného podle románu Umberta Eca Jméno růže. Seriál vysíláme u příležitosti významného životního jubilea autora, jehož nejnovější román zvítězil v anketě o nejlepší knihu roku. Seriál byl natočen v roce 2002.

Slavný román Umberta Eca dramatizoval pro rozhlas Michal Lázňovský, seriál byl natočen a poprvé odvysílán byl v roce 2002. Při příležitosti premiéry připravil dramaturg Hynek Pekárek s Michalem Lázňovským následující rozhovor:

Román Jméno růže je jednou ze šťastně napsaných knih, v níž si každý čtenář najde to své. Dá se číst jako detektivka, historický román či dokonce literárněvědné a semiologické dílo. V jaké rovině jste svoji dramatizaci pojal vy?Kniha má tu obrovskou zásluhu, že díky ní mnoho čtenářů začalo tušit, co je předmětem sémantiky a semiologie. Za úspěchem stojí jednak ta nejjednodušší rovina “holmesovská” (geniální detektiv a jeho poněkud jednodušší asistent tváří v tvář důvtipnému vrahovi) a pak rovina “poeovská” – historický horor. I takováhle “basic” četba Eca je docela možná, a to je pro seriál velice výhodné, je možné pracovat s napětím. Rozhodl jsem se zachovat formu detektivky a nekomplikovat dramatizaci složitějšími formálními prostředky, tedy bez složitých konstrukcí, rekonstrukcí či dekonstrukcí.

Ale zároveň jsem lpěl na tom, aby do popředí vystupovalo Ecovo téma “čtení světa skrze znaky a symboly”, téma sémiotické. Já si totiž myslím, že je velice aktuální, protože mám vážné pochybnosti o vzdělanosti našeho národa, deformované komunistickým školstvím a “světovým názorem”. Proto je nesmírně důležité, abychom se učili “číst svět”, co nejlépe ho chápat. Zdá se mi totiž, že většina lidí chce svět především využít, zneužít, nebo dokonce “přečůrat”. A s tím pochopitelně souvisí problém morálky: to jest jednání v souladu s řádem.

Jak jste byl spokojen s realizací hry? Kteří herci nejvíce splnili vaše představy? Abych pravdu řekl, nezdá se mi, že by v realizaci byly nějaké herecké “slabinky”. Vedení herců se mi obecně velice líbí – i když vlastně jednu slabůstku tam mám: výkon pana Lukavského. Proč? To nemohu prozradit, je to přeci detektivka!A ještě jedna věc mě mimořádně potěšila: akustická podoba inscenace, nápaditá hra s autentickými zvuky, které přinášejí ještě jednu rovinu navíc, kterou si autor může jen přát, ale nemůže ji “zařídit”, to je zcela v kompetenci režiséra a jeho realizačního týmu. Toho si velice považuji!

Román v překladu Zdeňka Frýborta dramatizoval Michal Lázňovský, režii měl Ivan Chrz. Osoby a obsazení: Starý Adso (Josef Somr), Adso (David Novotný), Vilém (Pavel Soukup), Opat (František Němec), Jorge (Radovan Lukavský), Malachiáš (Jan Vlasák), Salvátor (Václav Vydra), Severin (Miroslav Táborský), Cellerarius (Bořivoj Navrátil), Berengar (Pavel Trávníček), Bengt (Jiří Lábus), Ubertin (Rudolf Pellar), Mikuláš (Jan Novotný), Venantius (René Přibil) a další.

Po odvysílání najdete jednotlivé díly k poslechu po dobu jednoho týdne na stránce Hry a literatura ve streamu.

autor: ČRo Vltava
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.