Výročí 2010: Akira Kurosawa (100 let)
Není ve filmové historii mnoho režisérů, kteří se svými díly pronikli ze země vycházejícího slunce na starý i nový kontinent, ba co víc – jejichž díla by si Evropa i Amerika zamilovala. Akirovi Kurosawovi (23. 3. 1910–6. 9. 1998) se to podařilo. Byl režisérem, který dokázal točit snímky různých žánrů, poloh a vyznění, připomeňme si samurajské „westerny“, thrillery, psychologické snímky, morality. Pokaždé dbal na výrazný autorský vklad, zajímavé užití filmového jazyka či možnosti širokoúhlého plátna. A vždy stál na straně utlačovaných, chudých či bezmocných.
Akira Kurosawa se narodil roku 1910 v Tokiu. První filmy natočil během války, některé z nich vznikly na státní zakázku a jsou do jisté míry poznamenané ideologií. Snímky, které spatřily světlo světa po roce 1945, jsou dnes známější. Zobrazují vymknuté chování lidí v mezních situacích v poválečném Japonsku. Korupce, chudoba, sociální nespravedlnost, krutost, nenávist – ale především čest a láska, to jsou častá Kurosawova témata. Důležitá je taky spolupráce Akiry Kurosawy s hercem Toshirem Mifunem – mezi léty 1948 a 1965 spolu natočili šestnáct filmů různých žánrů.
Jeho nejslavnější snímek Sedm samurajů vznikl v roce 1954 – historické filmy ostatně Kurosawu ve světě proslavily nejvíc. Americký remake Sedm statečných dodnes mnozí pokládají jenom za méně povedenou napodobeninu silného Kurosawova filmu. Další podobně oceňovaný Kurosawův film Rudovous byl natočen v roce 1965. Režisér se ovšem neváhal obracet ani k literární a dramatické klasice – pro silné inspirace si chodil například k Shakespearovi či Dostojevskému.
V roce 1990 dokončil dílo Sny Akira Kurosawy, meditaci o životě a smrti a lidské pomíjivosti. V témže roce dostal Oscara za celoživotní dílo. Zemřel v hlavním městě Japonska v roce 1998.
Nejposlouchanější
-
Jack London, král dobrodružství. Poslechněte si sedm jeho povídek
-
Peter Benchley: Čelisti. Strhující souboj člověka se žralokem bílým
-
Lars von Trier: Dogville. Město, kde každý zná každého. A kde se cizinka může stát snadnou kořistí
-
Jennifer Lynchová: Tajný deník Laury Palmerové. Hodná holka podává šokující obraz destrukce
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
