Výřezy z nesmírné krajiny

Pásmo z textů a vzpomínek přátel malíře Čestmíra Kafky. Hovoří malířka Olga Čechová a historikové umění Eva Petrová a Jiří Šetlík. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Malíř Čestmír Kafka začíná žít plně výtvarným uměním v polovině 40. let, na zlínské Škole umění. Jako většina spolužáků je silně ovlivněný „zvrhlým“ – nacisty zavrhovaným – picassovským kubismem a ještě více surrealismem. Po válce ve studiu pokračuje na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, s dalšími přáteli – sochaři, malíři, grafiky a teoretiky – spoluvytváří dnes proslulou „generaci šedesátých let“.

Surrealismus nechápe jenom jako vzrušující umělecký směr a široké mezinárodní hnutí, ztotožňuje ho s představou revoluční proměny, logicky spěje k levicovým myšlenkám a postojům. Brzy pochopí, stejně jako představitelé všech avantgard, že umělecká revolučnost nemůže vyhovovat politické moci, že je vždy podvratná. Kafkovy osobní zápisy ze čtyřicátých až osmdesátých let dokládají bolestný přerod od víry v nezastupitelnost společenské úlohy umění až k poznání o neslučitelnosti osobní autentické tvorby a politické moci.

Připravil: Jiří Hůla
Hovoří: malířka Olga Čechová a historikové umění Eva Petrová a Jiří Šetlík
Účinkují: Jiří Schwarz a Jiří Hromada
Režie: Vlado Rusko

autor: Jiří Hůla
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

    Jan Rosák, moderátor

    slovo_nad_zlato.jpg

    Slovo nad zlato

    Koupit

    Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.