Výmluvné čekání na velkou událost. Eva Střihavková ve své prvotině líčí čtyřiadvacet hodin v životě obyvatel severočeského maloměsta
Slibný prozaický debut má za sebou třicetiletá Eva Střihavková, absolventka pražské Literární akademie věnující se publicistice, která je dcerou zpěváka Kamila Střihavky. Její útlou novelu Vzácná návštěva, čítající necelých sto čtyřicet stran, vydalo s vročením 2019, fakticky ale teprve nedávno nakladatelství Dauphin.
Autorka se v novele vrací do Oseka, severočeského maloměsta ležícího na úpatí Krušných hor nedaleko Teplic, odkud pochází její rodina. Do místa s bohatou hornickou a sportovní historií, které je známé i díky cisterciáckému klášteru z počátku 13. století.
První, čeho si čtenář povšimne, je nápadité řešení kompozice textu. Pětadvacet krátkých kapitol zde totiž odměřuje čas vyprávění – pravidelně hodinu po hodině, až do finálního nedělního poledne, kdy se očekává příjezd oné titulem avizované „vzácné návštěvy“. Během těch čtyřiadvaceti hodin se toho seběhne celkem dost, postupně však nahlédneme i hluboko do minulosti dotyčné lokality a jejích obyvatel. Kniha Evy Střihavkové totiž ilustruje fakt, že každý lidský život stojí za vyprávění – samozřejmě v příhodně nasvícené a zkrácené podobě. Není totiž mezi námi člověka, který by neměl nějaké silné zážitky, zajímavé koníčky nebo odvážné sny.
Nelichotivý portrét českého maloměsta
Střihavková se nevyhýbá ani zobrazení příslovečné české xenofobie, jejímž terčem se na zmíněné slavnosti stává místní rodina indických přistěhovalců. Všichni sice rádi ochutnají jimi donesené jídlo, ovšem rozhovoru s nimi se každý raději vyhne. Neméně palčivé obrazy a osudy ovšem nabízejí i autorkou připomínané dějiny Oseku, který se nachází na území bývalých Sudet a kromě toho jej smutně proslavil tragický výbuch v dole Nelson III roku 1934, řadící se dodnes k nejhorším důlním neštěstím na našem území.
Spíše než historická traumata ovšem autorku zajímají mezilidské vztahy – ať už v rámci několika generací jedné rodiny, nebo mezi přáteli a sousedy. Tyto mnohdy celoživotní vazby si Eva Střihavková stejně jako své hrdiny nikterak neidealizuje a do mnohých zachycených rozhovorů jejích postav se tak pozvolna vkrádá trpká příchuť.
Slibná prvotina – a co dál?
Jako nad každou prvotinou se i nad Vzácnou návštěvou Evy Střihavkové pochopitelně vznáší otázka, kterou může zodpovědět až její další kniha. Tedy otázka, jestli se na obzoru vskutku objevil další nadějný – v tomto případě prozaický – talent. Jisté je, že příště se už autorka bude jen těžko moci znovu opírat o známé kulisy severočeského maloměsta a nezvykle pevnou strukturu vyprávění. Přesto – nebo právě proto – bychom si její další knihu neměli nechat ujít.
Související
-
Psaním proti koronaviru. Aleš Palán sestavil antologii povídek a esejí na téma nákaza
Jednou z prvních vlaštovek beletrie reagující na současnou pandemii se u nás stala antologie Za oknem, jejímž editorem je spisovatel a publicista Aleš Palán.
-
Místo příliš malé na to, aby tu žila menšina. Lanovka nad Landekem fabuluje nad budoucností Slezska
Spisovatel Petr Čichoň se ve své nové knize Lanovka nad Landekem vrací do rodného Slezska. Příběh knihy přivádí čtenáře do blízké budoucnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.