Psaním proti koronaviru. Aleš Palán sestavil antologii povídek a esejí na téma nákaza s názvem Za oknem

20. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Aleš Palán

Bylo jen otázkou času, kdy se vedle povídek publikovaných hojně na internetu nebo časopisecky objeví také knižně vydaná beletrie reagující na pandemii nového typu koronaviru. Jednou z prvních vlaštovek se u nás stala antologie nazvaná Za oknem a vydaná nakladatelstvím Prostor, jejímž editorem je spisovatel a publicista Aleš Palán. 

Dotyčný titul na sebe upozornil již okolnostmi vydání – Aleš Palán totiž přišel s nápadem, že 19 procent z výtěžku prodeje bude věnováno na boj proti nemoci covid-19. Proto všech 19 autorů a autorek do knihy přispělo bez nároku na honorář a nakladatelství Prostor i distribuční síť Kosmas o něco snížily svůj obvyklý rabat. 

Přebal knihy Za oknem

Pokyny pro autory byly následující: „Napište povídku či esej s tematikou nákazy – nemusí jít o koronavirus, doba a charakter textu je na vás – a udělejte to zdarma.“ Z krátké editorovy předmluvy se nedozvíme, kteří oslovení spisovatelé nabídku odmítli, ani kolik jich bylo, spolupráci s výslednou devatenáctkou přispěvatelů si však nemůže vynachválit. Podstatné je, že kniha přináší samé původní a vesměs zajímavé texty od etablovaných autorů a autorek – celkem 11 mužů a 8 žen.

Ačkoliv dvousetstránkový svazek obsahuje převážně povídky, najdeme tu rovněž texty esejistického ražení, k nimž patří dva texty přeložené z angličtiny. První z nich napsal americký spisovatel židovského původu Paul Auster, autorem druhého je prozaik a esejista Mark Slouka, potomek českých exulantů. Hned několik textů – jak esejů, tak próz – se pak vyznačuje jistou mírou autobiografičnosti. Dva z nich zároveň vybočují z řady ostatních příspěvků tím, že otevřeně a zevrubně popisují pisatelovu osobní zkušenost z období pandemie. Oba se také dotýkají otázky, která ve dnech nucené karantény ještě nabyla na významu, totiž do které země člověk patří, čímž pochopitelně nemusí být vůbec míněna naše rodná vlast. 

Aktuální téma, ale spíše historickou optikou

Příběhů odehrávajících se v současnosti je tu ovšem o poznání méně než povídek, jejichž děj je zasazen do minulosti, ačkoliv o podnětná témata ani poutavé zápletky dnes není nouze – stačí otevřít noviny nebo zapnout televizi. Snad je to právě jejich množství nebo náš malý odstup, co přimělo řadu autorů a autorek sáhnout raději do historie. Vedle koronaviru se tak ke slovu dostává i mor, tyfus, cholera či španělská chřipka. Společníky hrdinů a hrdinek těchto příběhů, ať už se odehrávají kdekoliv a v jakékoliv době, však nadále zůstávají strach, bezmoc a smrt.

Čtěte také

Pavla Horáková svůj příběh z druhé poloviny 19. století opatřila nápaditou expozicí, přesvědčivě vykreslila jeho dějiště – vesnici na Slovácku – a uzavřela jej poměrně překvapivou pointou. Alena Mornštajnová zase těží z toho, že se ve své povídce vrátila do známého fikčního světa a na scénu přivedla titulní postavu svého románu Hana. A podobnou taktiku zvolil také Petr Stančík, který svého komisaře Durmana z Mlýnu na mumie nechává řešit případ vraždy na Novém Městě, kde právě vypukla epidemie cholery.

Jako většina antologií se i ta sestavená Alešem Palánem vyznačuje rozdílnou kvalitou textů, kromě toho se však potýká ještě se dvěma dalšími problematickými faktory. Tím prvním je dosti volné zadání, ponechávající přispěvatelům snad až příliš velký manévrovací prostor, a tím druhým značně omezený čas, který měli autoři a autorky na své psaní. Kvitovat lze naopak to, že svazek přináší povýtce dosud nepublikované texty, z nichž si pro jejich žánrovou i námětovou pestrost vybere dozajista každý.

autor: Petr Nagy
Spustit audio

Související