Všechny kočky jsou šedé aneb Populární hudba jako znamení melancholie či úzkosti

16. říjen 2020

Publicisté Miloš Hroch a Karel Veselý se v knize Všechny kočky jsou šedé zamýšlejí, proč zní současná populární hudba tak smutně a zda se dá v současných hitech vůbec zaslechnout nějaká naděje.

Kniha Všechny kočky jsou šedé

Knih o populární hudbě v češtině vychází zoufale málo a z pera domácích autorů ještě méně. I proto je kniha Všechny kočky jsou šedé (nakladatelství Paseka) malou událostí. Její autoři – hudební publicisté Miloš Hroch a Karel Veselý – představují paralelní dějiny populární hudby. Pátrají po tom, kde se v původně vysoce optimistickém rocku vzalo téma depresí, a docházejí až k písním o environmentálním žalu. Od Joy Division a The Cure přes rezignaci Nirvany a Radiohead v devadesátých letech až k depresivní zpěvačce Billie Eilish nebo sebevražedným emo rapperům.

Autoři v debatě s moderátorem Michalem Pařízkem podrobně rozebírají genezi vzniku knihy, která vzešla z podcastu Institutu úzkosti Černé slunce, stejně jako důvody proč kniha vznikala hned na několika místech Evropy i vlastní prožitky, kterými při psaní procházeli.

V pořadu zazní výběr interpretů, kteří se objevují i v knize – Manic Street Preachers, Anohni nebo The Weeknd a další. Hudební publicisté připravili pro čtenáře knihy i playlist, který čítá skoro 300 skladeb, kde se otiskuje melancholie, deprese a smutek.

Poslechněte si celý rozhovor, ve kterém se dozvíte, proč se domácí hudební scéna v knize neobjeví, zda se chystá případný druhý díl Koček nebo jakým způsobem by se na aktuální populární hudbě mohlo podepsat vypnutí tzv. volnočasových aktivit.

Pořad připravil: Michal Pařízek
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

    Václav Žmolík, moderátor

    ze_světa_lesních_samot.jpg

    Zmizelá osada

    Koupit

    Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.