Všechny kočky jsou šedé aneb Populární hudba jako znamení melancholie či úzkosti
Publicisté Miloš Hroch a Karel Veselý se v knize Všechny kočky jsou šedé zamýšlejí, proč zní současná populární hudba tak smutně a zda se dá v současných hitech vůbec zaslechnout nějaká naděje.
Knih o populární hudbě v češtině vychází zoufale málo a z pera domácích autorů ještě méně. I proto je kniha Všechny kočky jsou šedé (nakladatelství Paseka) malou událostí. Její autoři – hudební publicisté Miloš Hroch a Karel Veselý – představují paralelní dějiny populární hudby. Pátrají po tom, kde se v původně vysoce optimistickém rocku vzalo téma depresí, a docházejí až k písním o environmentálním žalu. Od Joy Division a The Cure přes rezignaci Nirvany a Radiohead v devadesátých letech až k depresivní zpěvačce Billie Eilish nebo sebevražedným emo rapperům.
Autoři v debatě s moderátorem Michalem Pařízkem podrobně rozebírají genezi vzniku knihy, která vzešla z podcastu Institutu úzkosti Černé slunce, stejně jako důvody proč kniha vznikala hned na několika místech Evropy i vlastní prožitky, kterými při psaní procházeli.
V pořadu zazní výběr interpretů, kteří se objevují i v knize – Manic Street Preachers, Anohni nebo The Weeknd a další. Hudební publicisté připravili pro čtenáře knihy i playlist, který čítá skoro 300 skladeb, kde se otiskuje melancholie, deprese a smutek.
Poslechněte si celý rozhovor, ve kterém se dozvíte, proč se domácí hudební scéna v knize neobjeví, zda se chystá případný druhý díl Koček nebo jakým způsobem by se na aktuální populární hudbě mohlo podepsat vypnutí tzv. volnočasových aktivit.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Marie Zelbová: Táňa Praha 3 Žižkov. Krásy a hrůzy dětství prožitého v bytě otevřeném všem přátelům
-
Maxim Gorkij: Stařík. Karel Höger a Ladislav Pešek v kriminálním dramatu ze staré Rusi
-
Václav Havel: Audience. Nové zpracování s Trojanem a Myšičkou v hlavních rolích
-
Martička, Tajemný nález profesora Zachariáše, Fanynka a další povídky Eduarda Basse
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
