Z recenze alba se čtenář často nic nedozví. Hudební žurnalistika se musí proměnit, říká Miloš Hroch

9. červenec 2020

Vedle přímého sledování interpretů u nás moc míst, která přináší dění z hudebního světa, nezbývá. Čest výjimkám jako jsou magazíny Rock&Pop, Uni nebo mladší FullMoon.

Časopis Rock&Pop začínal v roce 1990 s nákladem sto dvaceti tisíc výtisků. Dnes počítají čeští vydavatelé prodeje tištěných hudebních médií v řádu tří nul. Trhu bohužel chybějí peníze.

Čtěte také

„Píší k nám v podstatě zejména nadšenci. Nejsme schopni platit honoráře za texty  v některých případech prakticky žádné. Psaním do FullMoonu se rozhodně nikdo neuživí,“ konstatuje ve vysílání ArtCafé Martin Kozumplík z vydavatelství SmileMusic o redakčním provozu magazínu, který letos oslavuje deset let své existence. Stálých členů redakce na plný úvazek tak zůstává minimum. A to i v časopisech jako je kulturní magazín Uni, který v letošním roce završí, stejně jako Rock&Pop, deset let svého působení na scéně. Obsahovou páteř Uni tvoří šéfredaktor Ondřej Bezr a jeho zástupkyně Anna Mašátová. Zlaté redakční časy, které sám Ondřej Bezr zažil společně s další desítkou novinářů u Rock&Popu v devadesátých letech, jsou nenávratně pryč.

Hudební publicistika jako ohrožený druh?

Podle hudebního publicisty Miloše Hrocha je třeba, aby se proměnil tradiční přístup k psaní o hudbě: „Publicista Larry Fitzmaurice se v jednom ze svých posledních článků zamýšlí nad otázkou, jestli hudební žurnalistika nezemře. Protože v současnosti nejsou festivaly, dost možná zmizí formát reportu z festivalů, což bych sám ocenil. Autor se taky ptá, jestli nezemřou hudební recenze, které jsou poslední dobou na ústupu. Příkladem je rubrika recenzí serveru Pitchfork, do níž se začaly vkrádat mezi tradiční hodnocení alb recenze skladeb. To může podle Fitzmaurice dokazovat oslabení tohoto publicistického žánru.“

Na obálce historicky prvního čísla časopisu Rock&Pop se objevil Frank Zappa, který téhož roku přiletěl do Prahy.

Na aktuální trendy a proměnu prostředí, přenos z klasických komunikačních prostředků jako je tisk, rádio a televize do digitálního prostoru, reagují i publicisté v Česku. Úspěšným youtubovým kanálem The theneedledrop se inspirovala dvojice Zdeněk Lichnovský a Vojtěch Tkáč s pořadem Reflektor. Elektronický hudební magazín Headliner zase využil crowdfundingové kampaně a na svůj provoz vybral přes půl miliónu korun.

Deset let oslavil časopis FullMoon kompilací, na kterou přispěli interpreti jako Please The Trees, Bára Zmeková nebo Algiers.

„Mě osobně inspiruje přístup vycházející z anglosaské tradice psaní o hudbě, kdy nejde jen o muziku samotnou. Vstupují do toho kategorie třídy, technologického vývoje nebo socioekonomický kontext. Byl bych rád, kdyby se podobná práce dostala i do textů psaných u nás,“ říká Miloš Hroch v ArtCafé. Trh s hudebními magazíny v současnosti prochází zkoušku, zda vydrží výpadek inzerce, která v pokovidové době ustoupila. Minimálně jednu oběť ale už tak malý svět hudebních časopisů má – rockový magazín Fakker, který bude mít od zářijového čísla blíže nespecifikovanou pauzu. Snad půjde o oběť jedinou.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.