Vltava má můj hlas. Vladimír Franz
Vladimír Franz je osobitý hudební skladatel, výtvarník, vysokoškolský pedagog a také příležitostný publicista, básník a dramatik. Od počátku 80. let skládá scénickou hudbu, věnuje se rovněž volné hudební tvorbě a kompozici hudby filmové, televizní a rozhlasové.
V Sedmém nebi se snaží posluchačům zprostředkovat spojení dvojího přístupu k hudbě – jakožto zdroje očištění a energie i znějícího zvukoprostoru. „Je třeba se naučit vnímat hudbu jako proud energie a zároveň sdělení. Nenechat se unavit, nestát se otupělým a necitlivým. Naopak, stále k ní přistupovat, jako by to bylo poprvé. Ve svátek. Nelze ustrnout – lidské vnímání musí být v ustavičném pohybu. Fosilní trvalky zkamenělého myšlení se zkrátka nepřipouští. Člověk by měl pociťovat potřebu vnitřního očišťování, vědomě k němu směřovat. Být připraven k přijímání pozitivní energie jako jednoho z předpokladů k vlastnímu přežití. Zároveň by si měl uvědomit, že hudbu tvořili konkrétní lidé v konkrétních souvislostech. Že jejich energie rozprostřená v čase se přičítá k té naší. Zkrátka... stojíme jim na ramenou.“
Čtěte také
Hudba je podle Franze šachovou partií. Znějícím vesmírem, strukturovaným, řídícím se jasně daným řádem. Nejedná se tedy o náhodný zvukový chaos. „To se snažím posluchači nenápadně – nejsme na urputném vědeckém semináři – sdělit. Činím tak prostřednictvím skladeb, které mě provázejí již dlouhý čas. Opakovaně se k nim vracím, znám je zpaměti – z četby partitur i poslechu – a jakožto hudební skladatel, který dokáže chápat ‚mezi řádky‘, se v nich bezpečně orientuji. Buď volím hudbu, která, ač notoricky známá, zkameněla díky strnulému úhlu pohledu na ni – zde se pokouším o jiný a neotřelý pohled. Anebo se snažím o rehabilitaci vynikajících skladeb, na něž se z nejrůznějších příčin pozapomnělo. V obojím případě však volím hudbu, která je muzikální – tedy – vznáší se v ní Duch Svatý.
Čtěte také
Mým cílem bylo a je, aby posluchač získal k vážné hudbě důvěru. Aby se zbavil neblahého pocitu, že se nutně jedná o strnulou nudu, která kouše. Naopak, aby si uvědomil, že dobrá hudba je něco jako živá voda v láhvi, která je zakopána uprostřed pouště. A on se z té láhve může kdykoli napít... Hlubina bezpečí...“
Související
-
Vladimír Franz: Sukovo Zrání odhaluje tajemství přírody a hornin, kde bzučí atomy uranu, stříbra
Symfonická báseň Zrání Josefa Suka je spjata s nástupem Václava Talicha a jeho cestou k vrcholnému dirigentskému mistrovství. Váže se k novodobé historii České filharmonie.
-
Sedmé nebe s Vladimírem Franzem: Tož nám mistře něco složte! A Leoš Janáček vytvořil Glagolskou mši
Na lesní procházce s olomouckým arcibiskupem Dr. Leopoldem Prečanem Janáček nadával na úroveň církevní hudby a Prečan ho ponoukl k nápravě tohoto stavu.
-
Sedmé nebe s Vladimírem Franzem: Skladatel Otakar Ostrčil předběhl svoji dobu o 20 let
Otakar Ostrčil předznamenal v roce 1912 Suitou c moll pro velký orchestr vývoj hudby o 20 let dříve, než se podobné hudební přístupy staly obecným trendem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
