Vítězslav Hálek: Z fejetonů
Pětice fejetonů představitelem dužiny Májovců, básníka, prozaika, dramatika, literárního kritika a publicisty.
Poslouchejte na Vltavě od 7. září 2015 vždy ve 23:00.
Málokdo z nás si uvědomí, že Vítězslav Hálek - vlastním jménem Vincenc Hálek, narozený 5. dubna 1835 v Dolínku u Mělníka, zemřel i na svou dobu mlád, 8. října 1874, v 39 letech na zánět pohrudnice. Za důstojného klasika ho máme možná proto, že je pohřben na Vyšehradě mezi „otci zakladateli“ české literatury. Vedle Jana Nerudy byl nejvýraznějším představitelem dužiny Májovců, a jako Neruda byl nejen básníkem, ale také prozaikem, dramatikem, literárním kritikem a publicistou.
Pracoval jako redaktor Národních listů, kde měl na starosti divadelní rubriku. Básně vydával v almanachu Máj, který redigoval. Byl vůdčí osobností časopisu Ruch. Roku 1872 převzal a redigoval spolu s Nerudou časopis Lumír. Spolu s ním také vydával časopis Květy. Řídil edici Slovanské besedy. Své fejetony, z nichž jsme vybrali do Stránek na dobrou noc, vydal v Národních listech. Může nás na nich překvapit, jak některá jeho témata ve společnosti přetrvávají, ale hlavně můžeme s obdivem číst jeho poetický styl, nepostrádající humor i ostrost úsudku a hodnocení. Ve Vítězslavu Hálkovi měla česká literatura spisovatele přinejmenším středoevropského formátu.
Čte: Jaromír Meduna
Autor: Vítězslav Hálek Připravila: Eva WilligováRežie: Yvona Žertová
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
