Vilém Mrštík: Pohádka máje. Lubomíra Sonková a Jiří Štěpnička v idylickém příběhu o lásce

27. únor 2022

Poslechněte si idylický příběh lásky městského studenta Ríši a hajného dcery Helenky zasazený do kouzelné krajiny moravského venkova. V hlavních rolích Lubomíra Sonková a Jiří Štěpnička. Uvádíme ke 110. výročí úmrtí autora. On-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Dramatizace: Dalibor Chalupa
Scénická hudba: Vladimír Werner
Hudbu řídí: Vladimír Werner
Textař: Jan Tůma
Osoby a obsazení: Helenka (Lubomíra Sonková), Ríša + Svědomí (Jiří Štěpnička), farář (Ladislav Lakomý), revírník (Arnošt Navrátil), Marta (Naďa Chmelařová), Cilka (Marcela Dürrová), poštmistrová (Helena Trýbová), otec (Mirko Matoušek), matka (Olga Hauková), JUC Peka (Jaroslav Kaňkovský), paní (Dagmar Pistorová)
Režie: Jan Tůma
Natočeno: v brněnském studiu Českého rozhlasu v roce 1973

2. března 1912 v nedožitých 50 letech zemřel vlastní rukou Vilém Mrštík, spisovatel, překladatel a literární kritik. Bouřlivý umělecký duch, bez jehož přispění by česká literatura byla chudší o vrcholné drama vesnického realismu Maryša i o románovou kroniku Rok na vsi, díla, která spoluvytvořil se svým starším bratrem Aloisem.

Od mladých let se cítil předurčen pro uměleckou dráhu, pod pseudonymem publikoval už na střední škole, což spolu se slabými studijními výsledky vedlo k tomu, že na brněnském gymnáziu opakoval několik ročníků a nakonec odmaturoval až napodruhé v Praze. Ani jako posluchač právnické fakulty se nedokázal koncentrovat jen na studia a po několika semestrech definitivně upřednostnil své literární zájmy.

Čtěte také

Do české literatury Vilém Mrštík razantně vstoupil v 80. a 90. letech 19. století. Málokdo z českých autorů zažil tak prudký vzestup a náhlý pád jako tento rodák z Moravy s romány Pohádka máje nebo Santa Lucia. Bezvýhradné ztotožnění života a tvorby, pro Mrštíka od začátku tak typické, bylo příčinou nejen jeho prvotního vzepětí, ale i pozdějšího pocitu krize a ztroskotání.

Pohádka máje, která je považována za první velké literární dílo Viléma Mrštíka, vycházela na pokračování v časopise Světozor od listopadu 1891 do srpna 1892. V idylickém, poetickém příběhu studenta Ríši a revírníkovy dcery Helenky nechává Mrštík ožít svoje vzpomínky na dětství strávené v Ostrovačicích u Brna. Vylíčení čisté první lásky prožité v až neskutečně krásné lesní krajině Mrštík podřídil vše. Jak napsal v dopise redaktorovi Světozoru Šimáčkovi: „Při pohádce máje nestarám se o děj, nevnucuju ho, děj se podlévá pod ní a obrazy plovou: děj plyne sám sebou z psychologického rozboru dvou dospělých lidí.“ Idylická stylizace románu si získala srdce čtenářů, ale stala se předmětem výhrad nastupující moderní české kritiky, F. X. Šalda odmítl impresionismus Pohádky máje a Mrštíka zařadil do překonané vývojové fáze literatury.

Naivistické kouzlo Pohádky máje se ale navzdory kritickým odsudkům s časem nevytratilo. Největší obnovenou vlnu zájmu o Helenku a Ríšu přinesl film Otakara Vávry z roku 1940 s Natašou Gollovou a Svatoplukem Benešem v hlavních rolích.

Pro Český rozhlas Pohádku máje zdramatizoval Dalibor Chalupa, v roce 1958 vznikla v brněnském studiu na základě jeho scénáře více než dvouhodinová adaptace Olgy Zezulové. O patnáct let později sáhl po textu režisér Jan Tůma a vytvořil inscenaci, která svou atmosféru opírá o hudbu Vladimíra Wernera. Texty k písním, které nazpíval Karel Černoch, napsal sám režisér. Zamilovanou dvojici si v roce 1973 zahráli Lubomíra Sonková a Jiří Štěpnička.

autoři: Tvůrčí skupina Drama a literatura , Renata Venclová
Spustit audio

Související

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.