Víkendová příloha: Divadelní pouť a závěrečný díl cyklu Od obřadu k umění

7. říjen 2016

Sobotní víkendová příloha stanice Vltava nabídne „vzpomínkové leporelo“ o kulturním fenoménu konce osmdesátých let, Divadelní pouti. Tato akce, která se konala v letech 1985-89 na Střeleckém ostrově v Praze, nabízela široké spektrum divadelních žánrů s přesahy k hudbě, výtvarnému umění a happeningu. V Příloze dále uvedeme poslední díl desetidílného cyklu pořadů Od obřadu k umění, který jeho autor, teatrolog, kulturní antropolog a cestovatel Stanislav Slavický, tentokrát věnoval Tichomoří.

Vysíláme 8. října v 9:20 a v 11:00.

„V létě roku 1985 se uskutečnil na Střeleckém ostrově v Praze I. ročník Divadelní pouti, plenérové nabídky z velkého spektra divadelních žánrů s přesahy k hudbě, výtvarnému umění a happeningu. Letní Praha na sklonku minulého režimu měla nulovou kulturní nabídku a pod slogany tradic‚staropražské pouti‘ se od tohoto roku každoročně v létě konalo jedinečné divadelní setkání mimů, klaunů, loutkářů, muzikantů, artistů a žonglérů, kteří v paralelní nabídce umožňovali prožít krásný podvečer na jindy pustém ostrově v centru města. Setkali se zde skoro všichni ti, kteří ve druhé polovině 80. let odmítali angažmá v tzv. kamenných divadlech, motorem akce byli Václav Kotek, Jan Kratochvíl a loutkář Jakub Krejčí. Zastihli bychom zde i výtvarníka Pavla Beneše, režiséra Karla Makonje, Radima Vašinku s jeho kočovnou trupou, bratry Formany, Boba Klepla, Václava Koubka, Evu Holubovou, Pavla Kočího, Jiřího Reidingera a celou plejádu dalších samorostlých osobností tehdejší divadelní periferie a podzemí, umělců, kteří vesměs odmítli vábení tehdejší moci a rozpočtových kulturních institucí.“Z nedávno vydané knihy nazvané Divadelní pouť

03718679.jpeg

Kniha, kterou vydalo nakladatelství Scéna ve spolupráci s Retro Gallery Jakuba Sluky, byla východiskem pro pořad Miroslava Buriánka o tomto kulturním fenoménu konce osmdesátých let minulého století. V pořadu vzpomínají zakladatelé a aktéři Divadelní pouti, výtvarník Pavel Beneš, autoři knihy Václav Kotek, Jakub Krejčí, Karel Makonj, její editor Jan Dvořák a Jakub Sluka.

Čtěte také: Posedlosti Arnošta Goldflama. Spisovatel, dramatik a režisér oslavil 70. narozeniny

V Příloze dále uvádíme poslední díl desetidílného cyklu pořadů Od obřadu k umění, jehož autorem je teatrolog, kulturní antropolog a cestovatel, Stanislav Slavický. Jako spolupracovník prezidenta Václava Havla koncepčně připravoval jeho cesty do Asie a Latinské Ameriky, kde taky působil jako diplomat. Cyklus komponovaných pořadů nazvaný Od obřadu k umění má ambici rozšířit naše povědomí o „myšlenkové bohatosti světa“, kulturních a duchovních tradicích různých a nevšedních míst ze všech světadílů. Pokouší se vytvořit jakousi pomyslnou spirituální mapu světa, která bude vykreslována také za pomoci autentických zvukových – hudebních ukázek, které provázejí religiózní rituály, jež byly předobrazy mnoha uměleckých podobenství a inspirovaly významné divadelní umělce a skladatele po celém světě.

03719616.jpeg

Tuto sobotu „proplujeme“ Tichým oceánem, jehož gigantická vodní plocha je rozlehlejší než všechny kontinenty dohromady. Z mnoha hledisek je výjimečným fenoménem, například osídlováním od sebe velmi vzdálených ostrovů před několika tisíci lety. Synonymem moderního umění s inspirací Tichomoří jsou nepochybně Gauguinovy Tahiťanky. Jaký magnetismus vábil tohoto malíře, že se vydal na tak odlehlá místa? I v literatuře se setkáváme s mimořádnými díly a reflexemi autorů, jako třeba Joseph Conrad nebo Somerset Maugham, kteří výstižně psali o osamělosti frustrovaných cizinců dlouhodobě žijících v „těchto smutných vodních tropech“ .

03719614.jpeg

V tomto dílu navštívíme například Austrálii, Novou Guineu, Filipíny, Tchaj-wan, Velikonoční ostrov, Havaj, Tahiti. Se Stanislavem Slavickým rozmlouvá Kristina Žantovská.

autor: Jiří Kamen
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.