Ve vlasech mi bzučí včela, někdy celý roj. Z cestopisných deníků básnířky Simonetty Buonaccini

20. květen 2024

Souzvuk

Cestovní deníky básnířky a publicistiky Simonetty Buonaccini (vlastním jménem Ludmila Šebestová) vyšly péčí Nely Mlsové v knížce Sbohem, condottiere! Titul odkazuje na kondotiéra Jana Felixe Caërdala, ústřední autobiograficky laděnou postavu cestopisu Kondotierova cesta do Benátek od francouzského básníka a esejisty André Suarése. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Připravil: Miloš Doležal

Natočeno: 2014

Právě kondotiér Caërdal alias Suarés je fiktivním průvodcem, se kterým ve svém cestovním deníku vede básnířka rozhovor, chvílemi prostoupený milostným okouzlením. Po stopách galantního rytíře se vydává česká básnířka na několik cest – náš pořad vybírá Itálii a zachycuje fascinaci přírodou, pamětihodnostmi i lidmi.

Není dost rychlého vozu
velikým obloukem dálka přiletí
Polární zář a horký dech
Jižní kříž leží naproti

Hory se na zádech obracejí
moře se do škeble ucha přelévá
neslyším co lidé vyprávějí
všecko je sen všecko je hra

Na cestu se vydala se svým druhým manželem Júliem Bučanem, slovenským obchodníkem se dřevem a majetným švihákem, jehož snědá pleť, temné oči a pěstěný plnovous připomínají italského dandyho.

Simonetta je na cestě oblouzněna svým „průvodcem“, pohlednými italskými mladíky, útlými zvonicemi a Giottovými freskami. Fotí, kupuje si pohlednice, v kavárnách snídá, zapisuje si básně. Jižní slunce a moře sice umí léčit její nemocnou duši, ale přesto se chvílemi ozve její psychická labilita, prudké střídání nálad a vpády deprese.

Do Itálie se Simonetta Buonaccini vrátí ještě několikrát. Zemře o čtyři roky později, na jaře 1935, na předávkování léky.

autor: Miloš Doležal