Ve Státní opeře v Praze finišuje poslední fáze rekonstrukce. Otevírá se 5. ledna

23. prosinec 2019

V neděli 5. ledna 2020 bude po téměř tříleté rekonstrukci slavnostně otevřena budova pražské Státní opery. Ředitel technicko-provozní správy Národního divadla Václav Pelouch provázel Státní operou v poslední fázi její rekonstrukce redaktora Mozaiky Daniela Jägera. Společně nahlédli do hlediště, foyer, kuloárových chodeb, na jeviště i do technického zázemí.

Budova pražské Státní opery byla od své poslední revitalizace v nepřetržitém provozu více než čtyřicet let, a to bez výraznějších údržbových zásahů. „Rekonstrukci tak vyžadovala všechna zařízení. Elektroinstalace, voda, odpady... Divadlo je ale specifické tím, že má jevištní technologii, která byla na hraně technické zastaralosti. Měli jsme tak v podstatě nerovnoměrnou úroveň jeviště, což místy hraničilo až s tím, že by tam mohlo dojít ke zranění,“ uvedl Václav Pelouch.

To byly největší problémy budovy před rekonstrukcí, která začala v březnu 2017, s rozpočtem ve výši téměř 900 milionů korun. Nejprve byly obě budovy Státní opery takzvaně „odstrojeny“.

„Mluvíme o historické budově, což je to vlastní divadlo, které bylo otevřeno v roce 1888, a o provozní budově – ta byla postavena v době předchozí rekonstrukce, v 70. letech 20. století. To je vlastně takový zadní trakt bývalého Federálního shromáždění, kde jsou kanceláře administrativy a zkušebny,“ dodává Pelouch. 

Oba objekty tak byly kompletně vyklizeny, přičemž provozní budova byla dokonce obnažena až na úplnou konstrukci, včetně obvodového pláště. Všechny výtvarné prvky historické budovy byly demontovány a odvezeny do Dílen Národního divadla k restaurování. Některé interiérové prvky byly vyrobeny úplně nově – šlo zejména o sedadla v hledišti, šatny pro diváky i pro umělce. Cílem bylo vše co nejvěrněji navrátit do podoby z doby otevření budovy, kdy v ní sídlilo legendární Nové německé divadlo. Byla vyrobena také replika původní malované opony od Eduarda Veitha, která na konci 2. světové války za záhadných okolností zmizela. 

Takovým typickým prvkem nové doby ale bude podle Václava Peloucha malý tablet, který bude součástí každého sedadla. Na něm si diváci budou moci navolit jazyk titulků, přečíst obsah opery, kterou ten večer uvidí, nebo najít informace o pěveckém obsazení, ale i o historii Státní opery. Počet sedadel zůstane po rekonstrukci nezměněn, hlediště pojme na jedenáct stovek diváků.

Kompletní proměnou prošlo také jeviště. „Původně jsme mysleli, že zrepasujeme původní jevištní technologii spodního jeviště, točnu a do ní vetknuté stoly. Časem se ale ukázalo, že je vše v mnohem horším stavu, než jsme předpokládali. Nakonec jsme se rozhodli pro poměrně odvážný krok. Jevištní prostor jsme prohloubili přibližně o šest metrů pod původní základovou desku a vložili jsme tam novou válcovou konstrukci. Tím jsme původní jevištní technologii posunuli do 21. stolí a dostali jsme se tak na minimálně evropskou špičku,“ uzavírá Pelouch.        

Celková rekonstrukce nakonec stála na 1,3 miliardy korun. Provoz Státní opery bude znovuobnoven 5. ledna operním galakoncertem, který bude dramaturgicky vycházet z jednotlivých etap bohaté historie této divadelní budovy. Toto datum bylo vybráno záměrně – v ten den totiž uplyne přesně 132 let od zahájení provozu někdejšího Nového německého divadla.

autor: Daniel Jäger
Spustit audio