V avantgardní čínské literatuře se cítím jako doma, má souvislost s aktuálním děním, říká sinolog František Reismüller

Zajímá vás, jak je to s démony hledajícími starodávný poklad na ostrově chráněném duchy přírody? Rádi byste si svůj komiksový záběr rozšířili o asijskou, konkrétně tchajwanskou poetiku vycházející z čínské mytologické Klasické knihy Hor a moří? Pak máte nejvyšší čas sáhnout po knížce Kočičí rytíř a soumrak démonů, kterou do češtiny pro specializované nakladatelství Mi:Lu Publishing přeložil sinolog František Reismüller. Chytilo jej to natolik, že doufá v převedení dalších dílů. „Mám rád spíš západní komiksy, třeba ty od Alana Moora, a taky japonskou mangu a animé. Měl jsem ale pocit, že je to něco, co v České republice chybí, navíc je to zajímavé i ilustrátorsky,“ říká Reismüller o tchajwanském příběhu výtvarníka jménem Jie Jü-tchung.

Čtěte také

Olga Lomová: Číně bychom měli rozumět, protože určuje podobu světa pro nejbližší budoucnost

Mezi překladatelské počiny Františka Reismüllera, jenž na Tchaj-wanu rok studoval, ale patří i důležité svědectví o tamních politicko-společenských poměrech od světoznámé sinoložky Kang-i Sun Chang. V knize Cesta bílým terorem popsala své dětství bez otce, kterého režim bez zřejmého důvodu zavřel do věznice i koncentračního tábora. „Na knihu mě upozornila vedoucí mé dizertace Olga Lomová, která věděla, že jsem na Tchaj-wanu studoval a tíhnu k překladům,“ vzpomíná. „Byl to velice lidský příběh na pozadí důležitých událostí, které ovlivňují geopolitickou situaci v Asii, a tak jsem řekl, že knížku rád přeložím,“ dodává.

Šanghaj, můj druhý domov

K sinologii ho na gymnáziu přivedla stará čínská poezie a filozofie, přes překladatelský seminář Dušana Andrše se ale záhy dostal k literatuře moderní a avantgardní. „Zjistil jsem, že mě oslovuje. Cítím v ní spojitost s aktuálním děním, coby akademik jsem v ní jako doma,“ říká. Co vlastně znamená avantgarda v čínském pojetí? Podle hosta Vizitky se čínská literatura a její politicko-společenská funkce od konce 70. let 20. století začala citelně proměňovat, což vedlo až ke vzniku avantgardy, kterou definuje zejména subjektivita a využití experimentálních postupů na úrovni obsahu i jazyka. Františku Reismüllerovi se několikrát stalo, že ani po opakovaném přečtení textu nevěděl, o čem autor píše, někteří totiž pracují také s různými časovými rovinami. Hledání podvratných prvků jej ale, jak ve Vizitce řekl, nesmírně baví.

Čtěte také

Lenka Cvrčková: Čínská hudba se stále víc přiklání k Západu

Psaní jako takové lákalo Reismüllera od dětství, v dospívání na CD vydával magazín Bazooka, který distribuoval časopis Level. Později se dal na dráhu hudebního publicisty, v časopisu Rock & Pop reportoval například o amerických písničkářích jako je Sufjan Stevens. Písňové texty jsou pro něj dodnes důležité, i proto si do Vizitky vybral skladbu Nitrožilní od Člověka krve. Představil ale i pekingský shoegaze a přidal několik historek z rozhovorů se zpěváky kapel Primal Scream a Black Rebel Motorcycle Club.

Hovořil také o své práci ředitele odboru marketingu a zahraničních zastoupení v České centrále cestovního ruchu – agentuře CzechTourism. V současné době sice pracuje z Prahy, několik let ale působil jako ředitel šanghajské pobočky. O Šanghaji dodnes smýšlí jako o druhém domově, jako o městě ve vrstvách: lidské oči tu nejprve fixují bílé platany a přízemní domky s obchody, pak několikapatrové věžáky a nakonec mrakodrapy. „Je to ale zrádná mrcha! Nebývá tu moc hezké počasí. Ale pouhý jeden hezký jarní den dokáže nahradit propršená léta ve čtyřicetistupňovém horku.“