Olga Lomová: Číně bychom měli rozumět, protože určuje podobu světa pro nejbližší budoucnost

Olga Lomová
Olga Lomová

Říká přední česká sinoložka prof. Olga Lomová „Zároveň si myslím, že bychom měli Číně lépe rozumět i proto, že je to součást lidské zkušenosti, doklad toho, jak se člověk v jiných civilizačních souvislostech vyrovnává s velmi podobnými výzvami, s jakými jsme se po staletí a tisíciletí vyrovnávali my, a je to důležitý prostředek sebepoznání.“

Jak se na Čínu ptát? Postihují otázky, které vycházejí z předem utvořené představy, čínskou realitu? „Lidé často očekávají důležitost určitých témat, která se ukazují být vychýlená z toho, co je podstatné,“ říká ředitelka Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Mezinárodního sinologického centra při Karlově Univerzitě.

Šen-čen, Čína

„Například když se mě ptají na čínskou kulturu, v naprosté většině předpokládají vytříbenou, starobylou, harmonickou civilizaci, a tímto předpokladem odsunou stranou celou řadu dalších věcí, které do této představy nezapadají. A stejně tak, když se ptají na současnou Čínu, figuruje v tom slovo komunismus, které okamžitě evokuje určité představy, založené na nedávné vlastní zkušenosti, ale řada věcí v Číně ve skutečnosti vůbec do této představy nezapadá. Ne že by tyto představy byly zcela nepravdivé, ale je to pouze malinký výsek z bohaté, rozmanité a někdy velmi protikladné reality ať už předmoderní, anebo současné Číny.“

Číňané bohatnou. Z celkových 99 lidí, kteří se v roce 2016 stali miliardáři, jich celých 90 pocházelo z Číny ilustrační snímek).

Evropa měla ve své historii své sny o Číně. Tradice tohoto evropského snění o Číně se podle sinoložky datuje přinejmenším od 17. století, kdy Evropané začínají mít prostřednictvím jezuitských misionářů bezprostřední kontakt s vysokou čínskou kulturou. 

„V té době náboženských válek a konfliktů po celé Evropě se Čína jevila jako protiklad k neutěšené evropské zkušenosti. Tady jsou, myslím, počátky představování si Číny jako alternativy, jako něčeho, co je lepší a dokonalejší, než jsme dokázali sami. Podobně pozdější představy o levicové alternativě v Číně byly do jisté míry předurčeny zkušeností světových válek, pocitem jakéhosi zklamání evropské civilizace. Evropský sen o Číně jako alternativě, která umožní Evropě najít lepší cestu, se v československém prostředí po 2. světové válce velice pozoruhodným způsobem překlápí i do poválečného nadšení pro čínskou revoluci. Pro české a slovenské intelektuály v 50. letech byla čínská revoluce něčím, co dávalo zapravdu tomu, že lidstvo skutečně najde lepší cestu do budoucnosti. Spojovali to se starobylou čínskou kulturou, s tím snem o harmonii a vytříbenosti a zpočátku neviděli – protože člověk vidí hlavně to, co je připraven vidět –, velmi destruktivní vztah k vlastnímu kulturnímu dědictví k Číně.“

Lenka Cvrčková: Čínská hudba se stále víc přiklání k Západu

Lenka Cvrčková

Sinoložka a hudebnice ve své odborné práci skloubila oba obory. „Mým cílem se stala snaha porozumět čínské hudbě,“ vysvětluje mladá žena, která vedle Jihočeské konzervatoře a sinologie na pražské filozofické fakultě studovala i na Šanghajské hudební konzervatoři. Repríza z 15. února 2018.

Profesorka Lomová dále hovoří o čínském vztahu k tradicím a o přelomové modernizaci čínské společnosti, která začíná těsně po 1. světové válce a je spojena s otevřením se myšlenkám Západu.