Úsporný, racionální a funkční. Zlín jako jediné důsledně budované funkcionalistické město Evropy
Vybrané objekty od počátků baťovské éry do 50. let 20. století jsou tématem nového seriálu Mozaiky. Mezi nimi i zlínský mrakodrap z roku 1939 nebo Velké kino architekta a zlínského rodáka Františka Lýdie Gahury.
Čtěte také
Zlín jako jediné důsledně budované funkcionalistické město Evropy působí jako dokonale fungující stroj. Kombinací železobetonového skeletu s cihelnou vyzdívkou a okny v kovových rámech vznikla jedna z nejpůsobivějších výrazných větví moderní architektury. Zlín a jeho architektura je tématem nového seriálu Mozaiky, ve kterém se jeho autorka Veronika Jošková Štefanová a Ladislav Buchta z Národního památkového ústavu zaměřují na objekty od počátků baťovské éry do 50. let 20. století.
Prostřednictvím seriálu tak navštívíme bývalý tovární areál firmy Baťa, ve kterém stojí za pozornost obnovené objekty, mezi nimi i budova 21, jakožto ve své době nejvyšší mrakodrap střední Evropy, nebo bývalé tovární haly 14 a 15. Seriál se zaměřuje i na dílo zlínského rodáka, architekta Františka Lýdie Gahury, tedy budovu Velkého kina a Památník Tomáše Bati. Seriál zakončí návštěva obytné čtvrti Letná, které dominují specifické čtvrtdomky. Ty měly řešit ubytovací politiky tehdejšího baťovského Zlína. Seriálem provází Ladislav Buchta z Národního památkového ústavu, který je mimo jiné i odborným garantem území Městské památkové zóny Zlín.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Případy Sherlocka Holmese, otce Browna, slečny Marplové a dalších anglických detektivů
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Jak zachránit beznadějně zadlužené panství?
-
Jan Štifter: Světlo z Pauliny. Příběh o ztrátě domova a vykořenění
-
Hedvika. Můžete mít mladší rodiče, než jste vy sami? Poslechněte si parodii Karla Poláčka!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.