Ulice Antonína Kupky v Budvě a „nekonzumovaná“ babička. Poslechněte si vzpomínky Miloše Štědroně

16. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Skladatel a muzikolog Miloš Štědroň

Skladatel, muzikolog a pedagog Miloš Štědroň vypráví o svých černohorských kořenech ze strany své matky: o dědečkovi z Hané, vojenském lékaři, kterého armáda za trest odsunula na jižní hranici monarchie do černohorské Budvy, kde se oženil s místní dívkou; o tetě, která s manželem, zástupcem firmy Baťa, žila v Teheránu, kde chodila na střelnici se šáhem Pahlavím, a skončila v Bruselu jako guvernantka stárnoucích ruských šlechtičen v Ruském domě. Premiéru poslouchejte on-line.

Skladatele, muzikologa a pedagoga Miloše Štědroně, jeho život a dílo, rozhlasoví posluchači znají z mnoha pořadů. Při jednom našem setkání mi vyprávěl o své rodině z matčiny strany, zejména o svém dědečkovi. Uvědomil jsem si, jak málo známá je to část i obecných dějin.

Miloš Štědroň je skvělý vypravěč, to byl další důvod mého zájmu o rozhlasové natáčení této rodinné historie, která má v jeho podání neobyčejné kouzlo, nepostrádá napětí a humor. 

Rodinná historie Miloše Štědroně

„S tímto dědečkem, který se narodil roku, kdy zemřel Palacký, tedy 1876, jsem vyrůstal v jedné místnosti do nějakých patnácti, šestnácti let. Hodně mě ovlivnil. Jmenoval se Antonín Kupka, pocházel z gruntu, byl to syn sedláka z Kozlan u Vyškova, v centru Hané,“ vypráví o svém dědečkovi Miloš Štědroň. Jako chlapci mu zemřela maminka, nová macecha si ho neoblíbila a dostala ho z domu. Na gymnáziu Antonín Kupka podepsal závazek s armádou, vystudoval medicínu ve Vídni, kde v roce 1903 promoval. Jako vojenský lékař působil krátce v Opavě. Po rvačce s buršákem ho přeložili do černohorské Budvy.

Babička byla ‚nekonzumovaná vdova‘

Babičku jako snad už úplného sirotka chtěli příbuzní existenčně zajistit, tak ji provdali za nějakého zbohatlého starého Černohorce, který žil v San Franciscu. Odvezli ji do Terstu, kde se konzul v zastoupení s ní oženil. Potom dívku, posléze mojí babičku, posadili na loď, která vyplula směr San Francisco. Když tam dorazila, tak ten dotyčný byl už po smrti. V Americe pobyla asi tři neděle a potom ji s nějakým odstupným zase posadili na loď a poslali zpátky.

Čtěte také

Rok musela nosit smutek, protože jinak to v tradiční Černé Hoře, kde se ctí rituály, ani nešlo. V tom plném smutku přišla do dědečkovy ordinace. Dědeček se do ní zamiloval, a i když její příbuzní ji Austriákovi nechtěli dát, on se nedal a postupně si je získal.“

V Budvě po něm pojmenovali ulici

Vyprávění Miloše Štědroně je plné zajímavých odboček a komentářů.  Osvědčuje v něm obrovskou šíři svého vzdělání a vědomostí. Jeho poznámky se týkají kulturních dějin Balkánu nebo třeba románu černohorského spisovatele Miodraga Bulatoviće o hodně zvláštním, groteskním průběhu italské okupace Černé Hory během druhé světové války.

autor: Jiří Kamen
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová