U kajících Magdalén a Jak přišel Turek na Karlově mostě o svou šavli. Povídky Egona Erwina Kische

Egon Erwin Kisch (1885–1948) byl dokonalým ztělesněním kosmopolity a dobrodružného světoběžníka. Stejně jako poznal pražské šantány a podsvětí, pohyboval se v mocenských špičkách, objel svět, přičemž například v převleku za muslima putoval do Mekky, zlomil si nohu, když skákal z lodi do Austrálie, kam ho nechtěli pro jeho členství v komunistické straně pustit, v Dánsku se učil klaunem, pracoval jako potápěč, filmový statista a tak dále.

Po 1. světové válce se stává členem Komunistické strany Rakouska. V létě 1920 se vrací do Prahy a sbližuje se s českou divadelní avantgardou kolem Emila Artura Longena a také s Jaroslavem Haškem. Z této doby (1921) pochází Kischova proslulá komedie Nanebevstoupení Tonky Šibenice. O rok později Prahu na více než deset let opouští a stěhuje se do Berlína. Tam působil jako dopisovatel Lidových novin a samozřejmě přispíval do řady dalších tiskovin. 

Po uchopení moci nacisty a požáru říšského sněmu v roce 1933 byl jako jeden z prvních zatčen, ale po intervenci československých úřadů musel být propuštěn – Kisch nikdy nepřestal být občanem ČSR. Střídal pak Prahu s Paříží, zapojil se do činnosti německého antifašistického exilu, v uniformě interbrigadistů byl na frontě španělské občanské války. V prosinci 1939 znovu musel uprchnout, tentokrát již z Evropy – odchází do USA a pak se usazuje v Mexiku, kde působí v organizaci Svobodné Německo. V březnu 1946 se již těžce nemocný Kisch vrací do Prahy, znovu se plně zapojuje do žurnalistické činnosti. Plánovanou knihu o poválečném Československu však již nedokončil.

U kajících Magdalén

Zuřivý reportér Egon Erwin Kisch míří do pražského nevěstince, aby o něm napsal článek do novin. Komisní setkání s vedením ústavu se ale během chvíle mění v lehce skandální humornou historku – to když se ukáže, že pán od tisku je velký znalec pražských vykřičených uliček a jejich pracovnic.

Jak přišel Turek na Karlově mostě o svou šavli

Chudá dcera sedláře si vzala bohatého obchodníka s koberci. Mělo to pro ni být životní terno, ale Zadriades Patkanian je starý a žárlivý. A chudák Miluška umírá strachy, že až přijde na to, že se schází s Toníčkem na Věčných schodech vedoucích na Petřín, tak ji zabije svou tureckou šavlí.