Na konci července uplyne právě deset let od chvíle, kdy se na ostrově Faarö uzavřela tvůrčí dráha jedné z nevýraznějších uměleckých osobností 20. století, režiséra Ingmara Bergmana. Je znám především jako filmový režisér a scenárista, natočil přes čtyři desítky filmů, z nichž řada formovala světovou kinematografii. Velkým přínosem byl i pro švédské a evropské divadlo.
Český rozhlas Vltava k výročí režisérova úmrtí vysílá týdenní festival rozhlasových inscenací natočených podle jeho her a scénářů.
Po zkoušce na Strindbergovu Hru snů se setkávají stárnoucí režisér se začínající herečkou. Rozhovor o divadle, jeho smyslu, vztahu režiséra a herce je nakažlivě zaujatou sondou nejen do uměleckých, ale i mezilidských vztahů. On-line k poslechu do 31. července 2017.
PROGRAM
Od 24. července v 11:30
Laterna magica. Osudy Ingmara Bergmana
Četba na pokračování ze vzpomínkové knihy režiséra.
25. července ve 21.30
(Klub rozhlasové hry)
Po zkoušce
Rozhovor stárnoucího režiséra se začínající herečkou o divadle a jeho smyslu je nakažlivě zaujatou sondou nejen do uměleckých, ale i mezilidských vztahů.
Herečka Marianne je šťastně provdaná za dirigenta Markuse, přesto se zamiluje do režiséra Davida. Chvíli si všichni myslí, že o nic nejde, než nad svými city ztratí kontrolu. Rozhlasová adaptace původně filmového scénáře Nevěra slavného švédského režiséra ukazuje, jak ničivou sílu může mít na životy všech zúčastněných mimomanželský poměr. On-line k poslechu do 2. srpna 2017.
Malba na dřevě švédského filmového režiséra Ingmara Bergmana je inspirována středověkými malbami a příběhy z časů křižáckých výprav. Přitom však klade otázky, kterými se trápí i moderní člověk. A možná víc než jeho středověký předobraz. On-line k poslechu do 4. srpna 2017.
27. července ve 20.00
(Hra pro tento večer)
Nevěra
Herečka Marianne je šťastně provdaná za dirigenta Markuse, přesto se zamiluje do režiséra Davida. Chvíli si všichni myslí, že o nic nejde, než nad svými city ztratí kontrolu.
29. července ve 14.00
(Rozhlasové jeviště)
Malba na dřevě
Legenda o lidech v čase moru, inspirována středověkými malbami a příběhy z dob křižáckých výprav. Přitom však klade otázky, kterými se trápí i moderní člověk. A možná víc než jeho středověký předobraz.
Karin Lednická, spisovatelka
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
