Ingmar Bergman: Malba na dřevě
Malba na dřevě švédského filmového režiséra Ingmara Bergmana je inspirována středověkými malbami a příběhy z časů křižáckých výprav. Přitom však klade otázky, kterými se trápí i moderní člověk. A možná víc než jeho středověký předobraz. On-line k poslechu do 4. srpna 2017.
Ingmar Bergman je znám především jako filmový režisér a scenárista, ale znamenal mnoho i pro švédské a evropské divadlo. Jako divadelní režisér připravil řadu pozoruhodných inscenací, a to nejen na scénách rodného Švédska, ale i v zahraniční. V několika divadlech také působil jako ředitel, umělecký šéf nebo režisér, pro divadlo psal. V neposlední řadě byl i významným divadelním pedagogem. A právě v kontaktu se studenty, uprostřed 50. let, vznikla hra Malba na dřevě. Se studenty ji i poprvé inscenoval. Na základě této hry vznikl později scénář slavného filmu Sedmá pečeť.
Film i hra vyprávějí příběh rytíře Antonia Blocka, který se se svým sluhou vrátil po letech strávených na křižácké výpravě do vlasti postižené morem. Podle Bergmana je téma hry prosté: člověk, jeho hledání víry, Boha, smyslu života. Přitom jedinou jistotou zůstává smrt.
Osoby a obsazení: vypravěč (Luděk Munzar), děvče (Věra Slunéčková), Jons (Jiří Lábus), rytíř (Ladislav Frej), kovář (Zdeněk Žák), Marie (Miroslava Pleštilová), herec (Michal Pavlata), Líza (Ilona Svobodová), Karin (Milena Steinmasslová), Nejpřísnější pán (Josef Somr) a čarodějka Tyan (Barbora Hrzánová)
Překlad: Bohumil Sobotka a Priska Ochová
Rozhlasová úprava: Bohumil Sobotka
Hudba: Petr Mandel
Dramaturg: Pavel Minks
Režie: Vlado Rusko
Natočeno v roce 2005.
Nejposlouchanější
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
-
Benjamin Klička: Slečna z kiosku. O nástrahách dospělého života
-
Podivuhodný případ Benjamina Buttona. Slavný fantaskní příběh o muži, jehož čas plyne opačným směrem
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
