Ty roboty jsem koupil kvůli tobě. Seriál o umělé inteligenci, hudbě a naší budoucnosti
Umělá inteligence a její role v hudbě? To je skvělé téma už proto, že vždycky vede rychle zase zpátky k člověku. Ukazuje dnešní stav věcí na křižovatce výzkumu, umění, byznysu, mocenských struktur a filozofie. A připomíná, že se znovu mluví o možných scénářích budoucnosti. Pětidílný seriál pro cyklus Kontexty připravil Pavel Klusák.
Kdo se ptá na rozdíly mezi hudbou lidí a algoritmů, ten se jinými slovy táže: Co z lidského jednání může být vyjádřeno matematicky? Ukáže se v blízké budoucnosti, že emoce, intuice a fantazie mohou být předmětem rychlé simulace skrze „robota“, který se umí učit z nespočetných lavin dat? Anebo právě experimenty s hudbou, uměním, kulturou a imaginací nám pomohou pochopit, co je nenahraditelně lidské?
Na to se ptá pětidílný seriál, který sleduje přítomnost i scénáře pro budoucnost, nahrávající technoskeptikům i optimistům. Vezmou nám práci? Zastíní AI čili umělá inteligence lidské hitmakery, skladatele, charismatické hvězdy a klavírní virtuosy?
Neuronová síť, která hraje jako Dylan
Autor cyklu Pavel Klusák přibližuje projekty, v nichž dnešní tvůrci spolupracují s umělou inteligencí a zkoumají, jaký typ partnerství a jaká nová tvorba může z takového spojení vzejít. Minulost přinesla testy, jež ukázaly, že neuronové sítě se umějí „naučit“ styl a mohou tak produkovat hudbu ve stylu Johanna Sebastiana Bacha, Gustava Mahlera, Scotta Joplina i Boba Dylana. Dokonce tu jsou pokusy pokračovat v díle aktuálně stárnoucích tvůrců po jejich smrti.
Jiní tvůrci vtělují současnou technologii s nezměrnou kapacitou a bleskurychlými procesy do své tvorby. Nechávají si navrhnout aranžmá, psát skici textů, generovat melodie, jichž stroj dokáže „vyplivnout“ tisícovky. Zásadní otázky se vznášejí nad personalizovanou hudbou, tedy zvukovými krajinami vznikajícími na míru konkrétnímu uživateli.
Taková hudba, třeba pro jogging, práci nebo sex, bere v potaz místo, denní dobu, počasí a třeba i data o našem těle: přizpůsobuje rytmus tepové frekvenci a emoci našemu zdravotnímu stavu či míře vzrušení. Za takovou hudbu na míru ovšem uživatel platí zásadním množstvím osobních dat. K čemu je kdo užije? Tady se seriál dostává k nutnému varování před společností dozoru a dohledu, jak o ní píší americká profesorka Shoshana Zuboff nebo popularizátor Yuval Noah Harari.
Zazní i záznam Edisonova fonografu
V seriálu Ty roboty jsem koupil kvůli tobě zní hudba následujících autorů a skupin: Holly Herndon, Skygge, Yacht, David Cope, Jean Michel Jarre, virtuální dívka Yona z virtuální skupiny Auxuman, Hatsune Miku a také Lejaren Hiller, který vygeneroval první počítačovou partituru (pro smyčcový kvartet) v roce 1957.
Čtěte také
Zazní ale i záznam Edisonova fonografu nebo dávná píseň z otrokářské plantáže: obojí jako metafory, které vystihují kontexty dnešních technologií. Ať už stroje časem dokáží plně odečíst naši intuici, nebo ne, osvětlujících i absurdních příběhů je dnes dost. Jistě víc než na náš pětidílný seriál.
Nejposlouchanější
-
George Farquhar: Galantní lest. Hvězdně obsazená komedie o dvou zchudlých londýnských kavalírech
-
Povídky Stefana Benniho, Marca Lodoliho, Itala Calvina a dalších italských spisovatelů
-
Martin Františák: Mlčení. Příběh chátrajícího statku, který ovládá nejstarší člen rodu
-
Patricia Highsmithová: Tom Ripley. Nenávidí zločin, pokud ho k němu jeho ctižádost nedonutí
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
