Tracy Letts: Zabiják Joe. Martin Finger v kultovní klasice americké coolness dramatiky
Černočerná komedie, ve které se vražda plánuje stejně chladnokrevně jako výměna staré ledničky. S Martinem Fingerem v titulní roli poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Když v roce 1991 dokončil herec Tracy Letts svou první divadelní hru Zabiják Joe, nabídl ji hned několika americkým scénám. A přestože Lettsův dramatický debut netrpí žádnými začátečnickými neduhy, naopak, je to obdivuhodně suverénní černá komedie s výtečnými dialogy a pěti velkými hereckými příležitostmi, žádná z oslovených scén nechtěla Zabijáka Joea uvést. Příběh, který Letts ve hře vypráví, se všem zdál příliš drastický, jazyk vulgární, postavy amorální, cynické nebo zvrácené.
Dvaadvacetiletý drogový dealer Chris Smith potřebuje nutně sehnat 6 000 dolarů, aby mohl splatit dluh. Někam mu zmizelo deset deka kokainu a vypadá to, že jediná další osoba, která o kokainu věděla, je Chrisova matka. A tak se Chris vydá za otcem, který přežívá jako příležitostný automechanik, aby ho získal pro následující plán – najmout si na matku profesionálního zabijáka a pak inkasovat její životní pojistku. Do hry vstupuje Joe Cooper, policista, který provozuje nájemné vraždy jako „vedlejší živnost“. Joe si obyčejně nechává platit předem, ale v tomto případě se rozhodne udělat výjimku a vzít si zálohu – Chrisovu mladší sestru Vicky. Jak už to bývá, všechno, co na začátku vypadá jednoduše, se postupně fatálním způsobem zkomplikuje. Komedie se mění v sociální thriller, který neúprosně spěje k tragickému konci.
Když Letts se Zabijákem Joem nikde neuspěl, rozhodl se hru v roce 1993 za pomoci několika spřátelených kolegů uvést ve vlastní produkci. Kritiky měla inscenace smíšené, ale divácký ohlas byl velmi povzbudivý. A nejenom ve Spojených státech, po úspěchu na festivalu experimentálního divadla Fringe Theatre v Edinburghu pro sebe hru i autora objevila Evropa a zařadila si je do nastupujícího proudu tzv. coolness dramatiky. O rok později měl ve Spojených státech premiéru film Quentina Tarantina Pulp fiction a rázem je jasné, jakou poetiku Zabiják Joe předznamenal.
Do českého divadelního prostředí vstoupil Zabiják Joe v roce 1996 zásluhou Činoherního klubu v Praze a je třeba říct, že to byl vstup triumfální. Inscenace režiséra Michala Langa, která se mohla opřít o skvělý překlad Jiřího Joska a výbornou hereckou souhru všech zúčastněných, se v Činoherním klubu s úspěchem hrála do roku 1999, po obnovené premiéře ve Švandově divadle v roce 2003 pak ještě další tři roky.
Rozhlasová inscenace hry vznikla v roce 2016, režie se ujala Natália Deáková a ve studiu se sešli Martin Finger, Petra Špalková, Leoš Noha, Ondřej Rychlý a Šárka Vaculíková.
Nejposlouchanější
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.