Tokio 2020. Dokáží se letošní olympijské hry zapsat do historie designu či architektury?
Možná si ještě dnes pamatujete obrázky hliníkové olympijské pochodně, kterou britští designéři Barber & Osgerby navrhli pro Letní olympijské hry v Londýně v roce 2012. Jejich pochodeň, která byla perforována 8 000 otvory symbolizujícími 8 000 účastníků štafety s olympijským ohněm, se stala jedním z nejviditelnějších symbolů londýnských her. Jaké zapamatovatelné symboly přináší letošní olympiáda v Tokiu?
V roce 1964 byly Olympijské hry v Tokiu světovou senzací. Japonsko se plně otevřelo světu a jeho kultura a moderní technologie ohromily zbytek světa. Jen deset dní před zahájením her otevřeli Japonci první linku svého legendárního rychlovlaku Šinkansen a přední japonský architekt Kenzó Tange udivil odbornou veřejnost svým brutalistickým, ale zároveň tradicemi inspirovaným návrhem hlavního stadionu Yoyogi, který je mimochodem součástí i těch her letošních. Jeden z pionýrů japonského moderního designu Sori Yanagi zase navrhl pro Olympiádu v roce 1964 svou minimalistickou pochodeň.
Dokázalo Japonsko i v současnosti mobilizovat svou kreativní špičku, aby se na podobě letošních her podílela? V zásadě ano. Hlavní stadion vznikl podle návrhu architekta Kengo Kumy, a to i přesto, že ho měla původně stavět dnes již zesnulá architektka Zaha Hadid. O design pochodně v podobě květu Sakury se postarala další hvězda současného designu Tokujin Yoshioka, který při výrobě pochodní použil odpad z dočasných obydlí, které lidem bez domova provizorně sloužily po vlně tsunami v roce 2011.
Ostatně ekologický rozměr olympijské architektury a dalších produktů her je tím nejskloňovanějším tématem. Designér Junichi Kawanishi například extrahoval vzácné kovy ze starých mobilních telefonů, aby vyrobil olympijské medaile. 24,5 tun plastu bylo zase použito na výrobu všech 98 recyklovaných stupňů vítězů, které vznikly podle návrhu japonského umělce Asaa Tokola. Hodně se také mluví o papírových postelích, které pro olympijskou vesnici vytvořila firma Airweave z recyklovaného papíru.
A stejně jako na zimních olympijských hrách v Sapporu navrhl podstavec pro olympijský oheň nejvýznamnější japonský designér 20. století, již zmíněný Sori Yanagi, letos se stejného úkolu zhostil pravděpodobně nejvýznamnější japonský designér současnosti Oki Sato ze studia Nendo. Navrhl kruhový hořák symbolizující slunce a energii, která z něj vychází a dopadá na všechny z nás. Doufejme, že přinese energii nejenom všem sportovcům, ale i celému světovému společenství.
Související
-
V London Design Museu právě probíhá retrospektivní výstava designérky Charlotte Perriand
Svými návrhy pomáhala utvářet principy moderního designu. Designérka a architektka svým sociálně-humanistickým přístupem přiblížila kvalitní moderní design masám.
-
Vitra Design Museum vydalo doposud nejobsáhlejší publikaci o dějinách moderního nábytku
Prestižní výstavní instituce Vitra Design Museum představilo více než tisíc stran historie moderního nábytku od konce 18. století do současnosti.
-
Bruselská Maniera. Nejoriginálnější galerie zaměřující se na konceptuální design
Představovat současné architekty v odlišné perspektivě designu si vytyčila bruselská galerie MANIERA. Aktuálně vystavuje nábytkářskou kolekci newyorského ateliéru MOS.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
