Tmavomodrý svět - soundtrack
Třicet hudebních vstupů provází posluchače nejen příběhem, ale především atmosférou Svěrákova filmu. Dramaturgie alba důsledně sleduje tok děje a bezděky znovu - i takříkajíc mimo obraz - potvrzuje kvalitu Soukupových kompozičních i aranžérských postupů.
Za zvláštní pozornost stojí citlivé zpracování Ježkových písní, lidové melodie V širém poli studánečka (jednou ve vokálním provedení, podruhé jako táhlé, smuteční instrumentálky) či autentického dobového swingového motivu. Zmíněná moravská píseň není jediným hudebním číslem, které se na albu opakuje, úvodní Ježkovu Svítá slyšíme také nejprve v instrumentální podobě, v závěru pak v podání Waldemara Matušky.
Soukupova hudba je barevná, členitá a pestrá, přitom ve filmu nemá funkci "nápovědy" (pozor, teď přijde osudový okamžik!), ale plnohodnotného doprovodu, partnera jednotlivých obrazů i celku. Nejspíš se dá označit jako mužná hudba, je v ní především napětí, drama i velikost smrti - jak to válečnému příběhu sluší. V příslušných dějových sekvencích ovšem nechybějí lyrické motivy. Co však víceméně schází - a to je soundtracku a především pak filmu ke cti - je hudba okázalého, příliš transparentního hrdinství. Střídmě, o to však působivěji, jsou do hudebního proudu zakomponovány zvuky (letadla, hukot vody) i hlasy z filmu (dialog v kantýně u klavíru).
Nejposlouchanější
-
Charles Dickens: Zvony novoroční. Příběh o jednom snu, kouzlu zvonů a síle lidské solidarity
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
-
Jaroslav Hašek: Na opuštěné latríně, Spravedlnost zvítězí. Dvě humoresky od mistra české literatury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka