Tichá ušlechtilost Emanuela Frynty
Osobní portrét s překvapivými rysy od přítele Václava Vokolka.
Poslouchejte na Vltavě 10. října 2015 v 17:30.
Emanuel Frynta zemřel 11. října 1975. V letech 1945 až 1948 studoval rusistiku na FF UK. Na protest proti způsobu, jakým se komunistický režim zachoval k filozofům Janu Patočkovi a Václavu Černému, odešel těsně před dokončením doktorátu z fakulty. Tento krok pak poznamenal celoživotně jeho možnosti pracovat a publikovat. Podobně jako u jeho druhů (Ivana Slavíka, Vladimíra Vokolka) byla po únoru 1948 také Fryntova cesta k publikování velmi komplikovaná. Věnoval se překladatelství (jako jeden z prvních k nám uváděl Ch. Morgensterna), sestavil např. oblíbenou čítanku českého a světového humoru Moudří blázni a spolupracoval s rozhlasem. Patřil k průkopníkům naší konkrétní a nonsensové poezie.
Před koncem života téměř celé své dílo (tedy překlady i vlastní autorská nevydaná díla) spálil. Tyto údaje se možná ani z Výročí týdne, které připravil jako osobní vzpomínku jeho přítel básník Václav Vokolek, nedozvíte. Václav Vokolek totiž svou vzpomínku připravil v podobě několika důvěrných portrétů.
11. října uplyne 40 let od úmrtí Emanuela Frynty.
Režijní spolupráce: Alena Zemančíková
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
