Tichá ušlechtilost Emanuela Frynty

Osobní portrét s překvapivými rysy od přítele Václava Vokolka.

Poslouchejte na Vltavě 10. října 2015 v 17:30.


Emanuel Frynta zemřel 11. října 1975. V letech 1945 až 1948 studoval rusistiku na FF UK. Na protest proti způsobu, jakým se komunistický režim zachoval k filozofům Janu Patočkovi a Václavu Černému, odešel těsně před dokončením doktorátu z fakulty. Tento krok pak poznamenal celoživotně jeho možnosti pracovat a publikovat. Podobně jako u jeho druhů (Ivana Slavíka, Vladimíra Vokolka) byla po únoru 1948 také Fryntova cesta k publikování velmi komplikovaná. Věnoval se překladatelství (jako jeden z prvních k nám uváděl Ch. Morgensterna), sestavil např. oblíbenou čítanku českého a světového humoru Moudří blázni a spolupracoval s rozhlasem. Patřil k průkopníkům naší konkrétní a nonsensové poezie.

Před koncem života téměř celé své dílo (tedy překlady i vlastní autorská nevydaná díla) spálil. Tyto údaje se možná ani z Výročí týdne, které připravil jako osobní vzpomínku jeho přítel básník Václav Vokolek, nedozvíte. Václav Vokolek totiž svou vzpomínku připravil v podobě několika důvěrných portrétů.

11. října uplyne 40 let od úmrtí Emanuela Frynty.


Režijní spolupráce: Alena Zemančíková

Spustit audio
autoři: Alena Zemančíková , Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby