Rudyard Kipling jinak viděný
Portrét básníka britského impéria.
Poslouchejte na Vltavě 26. prosince 2015 v 17:30.
Narodil se roku 1865 v indické Bombaji jako syn malíře Johna Lockwooda Kiplinga. Když dokončil v Anglii středoškolské vzdělání, vrátil se do Indie a stal se v Láhauru novinářem. Jako prozaik debutoval v roce 1887, kdy vyšly Prosté povídky z hor, sbírka příběhů, kde nové bylo exotické prostředí a typy postav, které Kipling dokázal líčit s ohromující sugestivností a znalostí, a nový byl i způsob, jímž byly příběhy vyprávěny. Kipling jimi založil tradici moderního anglického povídkářství.
V roce 1889 odchází do Anglie a usazuje se tam (ale v letech 1892-1894, po svém sňatku, žije dočasně v Americe, kde píše své Knihy džunglí). Ve sbírce Kasárenské balady poprvé užije vojenského slangu v poezii. Sbírka má velký ohlas. Světovou slávu mu ovšem zjednají Knihy džunglí, jimiž se zařadil mezi autory knih pro mládež.
V roce 1901 vychází Kiplingův nejrozsáhlejší román Kim, který poeticky humorným způsobem líčí dobrodružné putování irského sirotka po Indii. Po vypuknutí búrských válek (1880-1902), které se odehrály mezi jihoafrickými republikami búrských osadníků a Britským impériem, jež si je nakonec za cenu těžkých ztrát podrobilo, se Kipling stává mluvčím britského imperiálního postoje. V té době se od něj odvrací velká část britské mladé generace.
V roce 1907 byla Rudyardu Kiplingovi udělena Nobelova cena za literaturu (jeho protikandidátem byl náš Jaroslav Vrchlický). U nás ovlivnila Kiplingova próza zejména čapkovskou generaci a měla patrně vliv i na její okouzlení exotismem.
Rudyard Kipling zemřel roku 1936.
Připravil: David VaughanRežijní spolupráce: Alena Zemančíková
Nejposlouchanější
-
Město ve stínu. Soumračné příběhy Jakuby Katalpy, Anny Bolavé, Franze Werfela a dalších autorů
-
Anna Saavedra: Dům U Sedmi švábů. Příběh magické stavby, kterou se majitel rozhodl zdemolovat
-
Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli. Život a smrt Josefa Toufara, kněze umučeného StB
-
Jezero. Syrovou, apokalyptickou prózu Bianky Bellové čte Petra Špalková
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.