Tetování je otázkou diskuse. Tatér je občas v roli psychologa, říká Tomáš Mitura
Autoři druhého dílu obrazového fanzinu POKE POKE POKE představili v ArtCafé současnou tatérskou scénu mimo hlavní proud.
Loni na podzim vydalo Nakladatelství AVU (NAVU) druhý díl knihy POKE POKE POKE. Jde o fanzin outsalonového tetování, ve kterém jeho autoři mapují formou rozhovorů s tatéry současnou scénu. Autoři prvního dílu fanzinu, grafik a typograf Štěpán Marko a tatér, zpěvák a absolvent AVU Tomáš Mitura přizvali ke druhému dílu zinu tatérku a studentku AVU Sarah Dubnou.
Původní symboly a motivy se míchají se současnými
Tetování je pro autory zinu trend, ale i forma umění, která svými kořeny sahá do zvyků a tradic prastarých kultur, ve kterých mělo tetování hluboký spirituální význam.
Čtěte také
Dnes je běžné, že se různé tradiční styly míchají dohromady a doplňují se současnými motivy, říká Tomáš Mitura. Nad přivlastňováním estetiky a technik cizích kultur se zamýšlí také Sarah Dubná: „Lidé si často neuvědomují, jaký význam měly původní symboly a motivy.“ Typickým příkladem tohoto trendu může být třeba tribal tattoo – tradiční maurské tetování, populární na Západě v nultých letech. Zároveň, ale vidí v přístupu k této problematice velký posun. Podle Sarah Dubné tatéři přehodnocují problém kulturní apropriace. „Je na čase se zamyslet nad tím, odkud se konkrétní prvky berou a co pro původní kultury, které používají zdobení těla pro specifické účely, znamenají,“ vysvětluje.
Tetování je pro mě osobní věc. Vždycky jsem si říkal, že kdybych to mohl smazat, udělal bych to a začal bych znovu.
Tomáš Mitura
Podle Tomáše Mitury se vzhled a estetika tetovaných motivů výrazně liší podle místa vzniku: „Třeba v Berlíně se těší oblibě spíše minimalistické a grafické vzory. Když se ale člověk podívá do teplejších krajin, třeba do Španělska nebo Itálie, všimneme si tradičnějších podob, blízkých stylu Sailor Jerry, který se sice obsahově aktualizuje, ale formálně se stále hlásí ke svým námořnickým kořenům.“
Výrazným trendem posledních dvou let spojeným s raperskou scénou a domácím tetováním, je podle autorů knihy tetování na obličej (tzv. face tattoo). Neuvážené výtvory, inspirované rapery ze soundcloudu, budou svým nositelům dělat společnost mnohem déle, než si možná v době vzniku uvědomovali. Tetování už také není vždy symbol revolty a odporu, ale stává se mainstreamovou záležitostí. Nejvíc cool proto možná časem bude, nemít žádné tetování, shodují se autoři knihy.
Metoda hand poke je jiný zážitek než tetování strojkem.
Sarah Dubná
Velké oblibě se těší také metoda ručního tetování (hand poke), kterou lze provádět v domácích podmínkách pouze se speciální jehlou a barvou. Právě technika hand poke a podomácku udělané tetování je asi nejvíce zastoupenou a probíranou kategorií v knize.
Grafická podoba knihy vznikla jako reakce na široké spektrum podkladů, které autoři od respondentů a tatérů dostali. „Proto jsme se rozhodli všechny fotky sjednotit černobílou a natónovat je do kovových barev,“ vysvětluje autor grafické úpravy knihy, Štěpán Marko.
Jaké jsou trendy a posuny v tetování? Co je pro hosty ArtCafé při tetování důležité? Proč tatéři tetují pod přezdívkami? A jaké jsou techniky ostraňování tetování? To a mnohem více si můžete poslechnout v celém záznamu ArtCafé, které moderovala Alžběta Kvasničková. Hudbu pro pořad vybral Petr Dorůžka, který představil aktuální vydání Evrospkého žebříčku world music.
Související
-
Chtěli jsme časopis jako New Yorker. Ale o běhání, říkají zakladatelé českého běžeckého magazínu B
Designově výrazný časopis B Running Magazine se zevrubně věnuje běhání. Prostřednictvím témat spojených s během chtějí jeho autoři popisovat svět.
-
Fanziny se nedělají pro peníze. Jejich příběh ukazuje kniha Křičím: „To jsem já.“
„Rozjelo se to začátkem 80. let, hlavně na kolejích vysokých škol, kde vznikaly sci-fi kluby.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.