Teenageři se v seriálech neučí poznávat svět. Učí své okolí, jak v dnešním světě existovat

Stranger Things 3: Temné léto v Hawkinsu je ztřeštěná komedie i krutý žalozpěv za ztracené dětství

• Upravit
• Smazat

Online videotéka Netflix zveřejnila třetí sezonu seriálu o dobrodružstvích dětské party z městečka Hawkins. Potkávají se v ní první lásky a temná monstra z podzemí.

Seriál Stranger Things, jehož třetí řadu Netflix uvedl 4. července, zdaleka nepředstavuje ojedinělý počin zacílený na mládež. Podobných teen dramat vzniká v posledních letech v USA celá řada. Jedná se například o propracovanou komiksovou ságu Riverdale, její nevlastní seriálovou sestru Sabrinu, komediální drama Sex Education nebo rekonstrukci událostí vedoucích k sebevraždě ztrápené dívky 13 Reasons Why. Všechny spojuje několik klíčových znaků. Podle filmové publicistky Jarmily Křenkové za těmito díly stojí nejmladší generace autorů, která se dovede dobře napojit na problémy dospívajících, a zároveň nespadnout do stereotypů a klišé. Spousta úspěšných seriálů pro mládež má kořeny nejen v komiksových předobrazech, ale také v širších dějinách a souvislostech samotného žánru, protože současní scenáristé poučeně pracují s existujícími předobrazy starších teen filmů a seriálů.

Ze seriálu Sex Education |foto: Netflix

Nostalgie i orientace v současném světě

Vendula Hlásková, scenáristka a autorka diplomové práce Televizní tvorba pro náctileté. „Teen drama“ jako všestranný televizní žánr, tvrdí, že tato tvorba není určená jen úzkému segmentu pubertálních diváků, ale snaží se pomocí různých strategií oslovit další vrstvy publika. Mezi typické postupy žánru patří třeba nostalgická ohlížení se za populární kulturou 80. a 90. let 20. století nebo rozmývání hranic mezi světem rodičů a jejich potomků. Jak říká Vendula Hlásková v diskusi vltavského pořadu Reflexe, všechny aktuálně úspěšné teen seriály mají ve svém středu dospívající postavy, které se neučí o světě, ale naopak – učí své okolí, jak v dnešním světě existovat.

Od televize k sociálním sítím a zpět

Současnou mladou generaci je však těžké zaujmout, u klasického televizního vysílání totiž tráví jen minimum času ročně. Mnoho seriálů tak se svými diváky komunikuje skrz Instagram nebo blogerské stránky s fanfikcí. Komplikovanější oslovování publika pak vyvažuje skutečnost, že tvůrci si mohou obsah z těchto specializovaných kanálů také čerpat. Například seriál Riverdale pomocí sociálních sítí sleduje postoje a diskuze svých fanoušků, což tvůrcům umožňuje lepší plánování dalších dějových linií.

Ze seriálu 13 Reasons Why 2|foto: Netflix

Severský realismus

Jak připomíná dramaturgyně a filmová publicistka Jana Čížkovská, takový vývoj může platit pro Spojené státy, ale například v severní Evropě se naopak povedlo diváky mezi 12 a 18 lety vrátit zpět k běžnému dennímu vysílání. Obsahově se navíc jedná o jiný typ produkce, než představují globálně úspěšné žánrové seriály. Devizou dánské tvorby je realistické zpracování problematiky, aktuálnost a práce se sociálními médii; oproti tomu německé seriály si zachovávají výraznou žánrovou pestrost. V Česku se tomuto typu tvorby však nedaří – chybí jak výpravné a prokomponované fikční světy typu Riverdalu, tak i civilní a sociálně apelativní dramata následující severské vzory. Drobné výjimky najdeme mezi webovými seriály jako Skvrna nebo Semestr, ale domácímu prostředí se zatím nepovedlo naskočit na globálně sílící trend tvorby zacílené na mladistvé diváky.   

ze seriálu Semestr|foto: Stream.cz

Poslechněte si celý záznam pořadu Reflexe s diskusí pěti filmových publicistů o tvorbě pro teenagery, která navazovala na recenzi třetí sezony seriálu Stranger Things.