Světelná cvičení Bernardí Roiga
Od 16. ledna do 4. března 2007 hostí pražské Museum Kampa, Nadace Jana a Medy Mládkových, unikátní výstavu španělského umělce Bernardí Roiga. Denně od 10 do 18 hodin se můžeme setkat v půvabném prostředí Sovových Mlýnů s ojedinělými světelnými experimenty kreslíře, sochaře a kameramana-režiséra, který se českému publiku představuje poprvé.
Výstavy španělských umělců mají v Museu Kampa už svou tradici. V roce 2002 zde jako první Španěl vystavoval Gerardo Rueda. S mallorským rodákem Bernardem Roigem se Meda Mládková seznámila v Bruselu. Další setkání se uskutečnilo na Pyrenejském poloostrově, ve starobylém městě Salamanca, a tady se také začala připravovat pražská výstava. Tato expozice se nakonec stala putovní. Nejprve se představila v Salamance, pokračovala do Bonnu a z Prahy se bude stěhovat do Oostende.
V díle umělce z Baleárských ostrovů bychom těžko hledali středomořskou atmosféru. Autor je svým dílem nadčasový a soustředí se na téma lidské existence. Bernardí Roig se narodil v roce 1965 v Palma de Mallorca. Mezinárodní prestiž si vydobyl v 90. letech, kdy jeho výstavy začaly brázdit Evropu. V této době také už získal řadu mezinárodních ocenění jako např. Cenu za současné umění Nadace kněžny Grace nebo Hlavní cenu Bienále v Alexandrii.
Současná výstava, série "The Light-Exercices", zkoumá možnosti zářivkového světla. Světlo v ní má ale symbolickou dimenzi, je metaforou lidské slepoty a komunikačních nedostatků. Výstava je výsledkem desetiletého autorova bádání a experimentování. Obsahuje 33 děl, která jsou komentářem současného deformovaného způsobu života a zároveň dialogem mezi starými mistry, současným umění i pohledem do budoucnosti. Dnešní člověk podle Roiga žije v přílišné izolaci, takže ztrácí smysl pro přirozený řád a životní stabilitu. Právě tento stav lidského bytí nazývá autor slepotou. Proto tento provokativní umělec modeluje poloobnažená lidská těla, aby je vystavil světlu zářivek a jejich slepotu vyjádřil zcela materiálně. Světlo zároveň do jisté míry oslepuje i diváka uměleckého díla a rovněž mu brání v dokonalém prozkoumání objektu. Dnešní člověk totiž prý málo pozoruje a není k tomu veden, ani ničím nucen. Jsou mu představeny konvenční modely, které bez komentáře přijímá. Roigovy figury jsou tedy obrazem podivné tísně a zároveň fascinace.
Celá Roigova expozice je hrou dualit. Tolik toho zobrazuje a přitom ukazuje nemožnost samotného zobrazení. Grotesknost a parodie narážejí na vážnost situace. Vnímání skutečnosti jako vizuálního vjemu kontrastuje s nemožností využití ostatních smyslů. Také se zde střetává tradice a symbolika velkého umění s pohledem odněkud z budoucnosti. Roigovy sochy, kresby a videa zobrazují stav nekonečného napětí mezi světem a naší myslí a obojí se zdá pomíjející. Umělec zdůrazňuje, že jeho dílo ožívá až v interakci s divákem, který vnímá, jak už jsme řekli, především zrakem, který je dnešním oknem do duše.
Roigovo konceptuální světelné umění můžeme zhlédnout ve dvou sálech Musea Kampa. Na výstavě se organizačně podílí i Odbor kultury a vědy Ministerstva zahraničí Španělska a Státní společnost pro šíření španělského umění v zahraničí (SEACEX).