Svět Gustawa Herlinga-Grudzińskiho
20. května 2019 uplynulo sto let od narození polského exilového novináře, spisovatele, literárního kritika, internovaného ve 40. letech 20. století v sovětském gulagu. V pořadu vysílaném ve Víkendové příloze hovořila jeho autorka, Eva Ocisková, s Daliborem Dobiášem a Annou Gnotovou z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
Dvacetiletý student polonistiky na Varšavské univerzitě se účastnil domácího odboje, později přešel, s úmyslem dostat se na západ, na někdejší polské území okupované Sovětským svazem. V roce 1940 ho zatkla NKVD, byl odsouzen k pěti letům nucených prací. Propuštěn byl po dvou letech po protestní hladovce a vstoupil do vojenského sboru generála Anderse, s nímž se dostal do Itálie, kde se účastnil bitvy u Monte Cassina. Už tehdy psal povídky a publikoval v polském tisku.
Cesta poválečnou Evropou
Po válce zůstal v Itálii a počátkem roku 1946 v Římě spoluzaložil Instytut Literacki a posléze také časopis Kultura. V té době se rozhodl pro dráhu exulanta. Gustaw Herling-Grudziński se usadil v Londýně, kde spoluredigoval polské exilové noviny Wiadomości a vydal svoji knižní prvotinu, knihu Jiný svět. V 50. letech spolupracoval s Rádiem Svobodná Evropa a tehdy se natrvalo se usadil v Neapoli.
Gustaw Herling-Grudziński je spolu s Czesławem Miłoszem a Witoldem Gombrowiczem nejvýznamnějším polským autorem poválečného exilu i celé moderní polské literatury. Jeho vrcholným dílem je nepochybně dnes už šestisvazkový Deník psaný v noci, který vycházel na stránkách časopisu Kultura od roku 1971. V Polsku vychází dílo Herlinga Grudzińského v reedicích i v nejrůznějších výborech, včetně Sebraných spisů. Deník psaný v noci můžeme číst také česky, v roce 2005 ho v překladu Hany Stachové vydalo nakladatelství Torst.
Faustovský motiv a krize intelektuálů
„Nejsem protivníkem rozumu, ale jsem protivníkem ješitnosti rozumu, která vede k velkým neštěstím. Stejně tak jsem protivníkem ješitnosti síly, tak, jak je často vidět u vojáků, a dokonce i politiků,“ odpověděl Gustaw Herling-Grudziński na otázku Wlodimierza Boleckiho po roli intelektuálů ve dvacátém století. „Když pomyslím na to, co intelektuálové prováděli a co říkali za totality, jme se mě hrůza a strach. A to se dělo ve všech těch systémech: ve fašistické Itálii, v hitlerovském Německu, v takzvaně marxistickém Rusku. Je obtížné se neptat, jak je možné, aby jednotlivci s tak vyvinutým intelektuálním životem měli tak zakrslý a nerozvinutý život duchovní. To byla ješitnost rozumu, převaha rozumu nad elementárními lidskými reakcemi...
Nejsem tak bláznivý, abych si neuvědomoval velikou roli filozofů a intelektuálů v kultuře, v historii nebo ve veřejném životě. Ale to, co říkám, je hořká pravda: mají na svém kontě také strašné hříchy a musí se dnes naučit skromnosti.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.