Surrealisti, sochy, Kafka, holubi a podzemní laboratoře. Jak ovlivnil pobyt v Praze britskou komiksovou autorku Sayru Begum?
Dospívání mezi anglickými a bangladéšskými kořeny, mezi rebelskou pubertou a muslimskou rodinou i hledání vlastní identity – o tom všem je komiks Mongrel neboli Kříženec či Míšenka. Vloni vyšel v Británii, chystá se jeho francouzské vydání a letos jeho autorka strávila část léta na českém rezidenčním pobytu zprostředkovaného Českým literárním centrem. Proč se rozhodla psát o své osobní zkušenosti a čím ji obohatilo léto strávené v Praze?
Sayra Begum (1992) je anglická komiksová tvůrkyně a ilustrátorka
V srpnu 2020 vydala autobiografický komiks Mongrel (Kříženec) o britské muslimce, jež vyrostla na pomezí dvou kultur. Hlavní hrdinka, Shuna, se vzepře zvyklostem, když se provdá za nemuslima, a posléze musí čelit důsledkům svého rozhodnutí. Komiks brzy vyjde také ve Francii; práva na knihu koupilo renomované nakladatelství Delcourt.
V různých rozhovorech jste uvedla, že vás co do stylistiky výtvarného projevu inspirují islámské miniatury a surrealismus. Jak se to projevuje ve vašem grafickém románu?
Islámské miniatury ovlivnily můj vizuální styl zejména zobrazením figur ‒ jejich proporcemi a jakousi neohrabaností ‒ často působí, že nejsou zrovna v pohodlné pozici. To se odráží v určité podivnosti mých postav s velikýma očima a v celkové vykloubenosti figur. Na surrealismu mám ráda, jak věci vypadají, že se mění v něco jiného, všechno se odehrává jakoby ve snu. To se v mém komiksu projevuje tak, že hrdinka žije hodně ve vlastní hlavě, takže obrazy jejího snění za bílého dne jsou inspirované tvorbou surrealistických umělců.
To je takový oslí můstek k vaší rezidenci v Praze… Znáte i české surrealisty?
Během svého pobytu jsem v Praze viděla pár výstav a jednou z nich byla i Toyen. Předtím jsem její tvorbu neznala, ale vnímala jsem podobnosti s jinými výtvarníky, jimiž jsem se dříve zabývala. Třeba její nápad udělat ze sebe androgynní bytost, protože měla pocit, že jinak ji v umění nebudou brát vážně ‒ to připomnělo Marlow Moss. Zajímalo by mě, jestli se někdy potkaly, protože bych řekla, že se ve Francii pohybovaly v podobných kruzích.
Takže vás rezidence v Praze nějak inspirovala i pro vaši práci?
Rozvinula jsem tu příběh, který jsem měla v hlavě už nějakou dobu předtím. Protagonistka je člověkem zvenčí, cizinka, která trpí znetvořením obličeje a napadlo mě, že covid by jí vlastně umožnil vycházet ven se zakrytou tváří, aniž by na ni lidé civěli. Příběh se teď odehrává v Praze a měl by odrážet náladu textů Franze Kafky. Čerpá zejména z motivů a atmosféry Proměny, ale bude se týkat ženské hrdinky a překážek, kterým musí čelit. Moje postava při tom bude interagovat se vším, co tady v Praze zaujalo a inspirovalo mě samotnou… Třeba se sochami, které jsou tu všude na náměstích, budovách a kašnách. A k tomu všude ti holubi. Dojem na mě udělalo i Muzeum alchymie, ty podzemní laboratoře chci také začlenit.
Měla jste možnost potkat se s někým z české komiksové scény, navázat spolupráci nebo se podívat na jejich tvorbu?
Seznámila jsem se se Štěpánkou Jislovou a hodně jsme si rozuměly. Uvidíme se znovu v říjnu, protože bude hostem britského Lakes International Comics Art Festival v Kendalu, ještě spolu s Kateřinou Čupovou. Štěpánka mě také vzala na výstavu FenoMeander v Doxu, takže jsem si mohla prohlédnout jejich nezávislé komiksy. A protože jsem sice viděla její komiks o alopecii, ale nemohla jsem si ho v češtině přečíst, ukázala mi česko-anglický projekt, na němž právě pracuje, což je iniciační příběh o jejích zkušenostech se vztahy a láskou.
Proč zvát zahraniční spisovatele a umělce, aby tvořili tady? Čím může pobyt v Česku inspirovat britskou komiksovou kreslířku s muslimskými kořeny? A jak se to odrazí v její další tvorbě? Poslechněte si celý rozhovor s autorkou Sayrou Begum.
Související
-
Cesta hrdinky. Autobiografický komiks Bez vlasů se nebojí těžkých témat ani humoru
Tereze Drahoňovské byla diagnostikována alopecie. Svou zkušenost ztvárnila v autobiografickém komiksu Bez vlasů, který ilustrovala Štěpánka Jislová.
-
Český komiks neustále roste, největší problém je omezená velikost našeho trhu, říká Tomáš Prokůpek
„Česká epika srovnatelná například s ruskými pověstmi se nedochovala. Pro Čechy, kteří jsou skeptičtí vůči velkým příběhům v literatuře i ve filmu, se mi to zdá příznačné.“
-
SINGL je generační výpověď. Jiří Franta se v komiksu vyrovnává s fenoménem osamělých třicátníků
Jsem sám a je mi dobře, říká hlavní postava nejnovějšího komiksu českého výtvarníka, ilustrátora a komiksového tvůrce Jiřího Franty, a tak trochu přitom lže sama sobě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.