Surrealisti, sochy, Kafka, holubi a podzemní laboratoře. Jak ovlivnil pobyt v Praze britskou komiksovou autorku Sayru Begum?

6. srpen 2021

Dospívání mezi anglickými a bangladéšskými kořeny, mezi rebelskou pubertou a muslimskou rodinou i hledání vlastní identity – o tom všem je komiks Mongrel neboli Kříženec či Míšenka. Vloni vyšel v Británii, chystá se jeho francouzské vydání a letos jeho autorka strávila část léta na českém rezidenčním pobytu zprostředkovaného Českým literárním centrem. Proč se rozhodla psát o své osobní zkušenosti a čím ji obohatilo léto strávené v Praze?

Britská autorka Sayra Begum

Sayra Begum (1992) je anglická komiksová tvůrkyně a ilustrátorka

V srpnu 2020 vydala autobiografický komiks Mongrel (Kříženec) o britské muslimce, jež vyrostla na pomezí dvou kultur. Hlavní hrdinka, Shuna, se vzepře zvyklostem, když se provdá za nemuslima, a posléze musí čelit důsledkům svého rozhodnutí. Komiks brzy vyjde také ve Francii; práva na knihu koupilo renomované nakladatelství Delcourt.

V různých rozhovorech jste uvedla, že vás co do stylistiky výtvarného projevu inspirují islámské miniatury a surrealismus. Jak se to projevuje ve vašem grafickém románu?

Islámské miniatury ovlivnily můj vizuální styl zejména zobrazením figur ‒ jejich proporcemi a jakousi neohrabaností ‒ často působí, že nejsou zrovna v pohodlné pozici. To se odráží v určité podivnosti mých postav s velikýma očima a v celkové vykloubenosti figur. Na surrealismu mám ráda, jak věci vypadají, že se mění v něco jiného, všechno se odehrává jakoby ve snu. To se v mém komiksu projevuje tak, že hrdinka žije hodně ve vlastní hlavě, takže obrazy jejího snění za bílého dne jsou inspirované tvorbou surrealistických umělců.

Přebal grafické knihy Mongrel autorky Sayrou Begum

To je takový oslí můstek k vaší rezidenci v Praze… Znáte i české surrealisty?

Během svého pobytu jsem v Praze viděla pár výstav a jednou z nich byla i Toyen. Předtím jsem její tvorbu neznala, ale vnímala jsem podobnosti s jinými výtvarníky, jimiž jsem se dříve zabývala. Třeba její nápad udělat ze sebe androgynní bytost, protože měla pocit, že jinak ji v umění nebudou brát vážně ‒ to připomnělo Marlow Moss. Zajímalo by mě, jestli se někdy potkaly, protože bych řekla, že se ve Francii pohybovaly v podobných kruzích. 

Takže vás rezidence v Praze nějak inspirovala i pro vaši práci?

Rozvinula jsem tu příběh, který jsem měla v hlavě už nějakou dobu předtím. Protagonistka je člověkem zvenčí, cizinka, která trpí znetvořením obličeje a napadlo mě, že covid by jí vlastně umožnil vycházet ven se zakrytou tváří, aniž by na ni lidé civěli. Příběh se teď odehrává v Praze a měl by odrážet náladu textů Franze Kafky. Čerpá zejména z motivů a atmosféry Proměny, ale bude se týkat ženské hrdinky a překážek, kterým musí čelit. Moje postava při tom bude interagovat se vším, co tady v Praze zaujalo a inspirovalo mě samotnou… Třeba se sochami, které jsou tu všude na náměstích, budovách a kašnách. A k tomu všude ti holubi. Dojem na mě udělalo i Muzeum alchymie, ty podzemní laboratoře chci také začlenit.    

Ukázka z grafické knihy Mongrel autorky Sayrou Begum

Měla jste možnost potkat se s někým z české komiksové scény, navázat spolupráci nebo se podívat na jejich tvorbu?

Seznámila jsem se se Štěpánkou Jislovou a hodně jsme si rozuměly. Uvidíme se znovu v říjnu, protože bude hostem britského Lakes International Comics Art Festival v Kendalu, ještě spolu s Kateřinou Čupovou. Štěpánka mě také vzala na výstavu FenoMeander v Doxu, takže jsem si mohla prohlédnout jejich nezávislé komiksy. A protože jsem sice viděla její komiks o alopecii, ale nemohla jsem si ho v češtině přečíst, ukázala mi česko-anglický projekt, na němž právě pracuje, což je iniciační příběh o jejích zkušenostech se vztahy a láskou.

Proč zvát zahraniční spisovatele a umělce, aby tvořili tady? Čím může pobyt v Česku inspirovat britskou komiksovou kreslířku s muslimskými kořeny? A jak se to odrazí v její další tvorbě? Poslechněte si celý rozhovor s autorkou Sayrou Begum.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.