SINGL je generační výpověď. Jiří Franta se v novém komiksu vyrovnává s fenoménem osamělých třicátníků

20. únor 2020

Jsem sám a je mi dobře, říká hlavní postava nejnovějšího komiksu českého výtvarníka, ilustrátora a komiksového tvůrce Jiřího Franty, a tak trochu přitom lže sama sobě. Jak se vyrovnat s rozchodem? Pomůže snad divoký výlet do Říma nebo zuřivé fandění na stadionu pražské Bohemky? 

Komiks SINGL je svérázným exkurzem do světa pražského třicátníka, který zrovna přišel o dlouhodobou přítelkyni. Na několika stech stranách komiksového alba se s novou životní situací vyrovnává typicky mužským způsobem. S kamarádem vyrazí na divoký výlet do Říma, kde na večírcích teče alkohol proudem a nechybí ani společnost pochybných žen. Z pletiva nejrůznějších peripetií ale vyvstávají závažné otázky. Co to znamená být singl v době, kdy všichni kolem zakládají rodiny? Je to štěstí, nebo prokletí? A jak znovu najít sám sebe?

Komiks jako skupinová práce

Jiří Franta, známý především jako zakládající člen umělecké skupiny Rafani, se v albu SINGL vrátil ke komiksové tvorbě po mnoha letech. „Námět komiksu, v němž jsem chtěl zachytit fenomén singles, mě napadl před čtyřmi lety. Příběh vychází z reálií, které se skutečně staly. Necítím se ale příliš silný v psaní scénáře, a tak jsem oslovil dva kamarády, Richarda Malatínského a Ondřeje Buddeuse, kteří mi s textem výrazně pomohli“, vysvětluje na úvod rozhovoru autor, který za svou výtvarnou knižní tvorbu získal řadu prestižních ocenění včetně Zlaté stuhy, Magnesie Litery nebo Nejkrásnější české knihy roku.

Čtěte také

Komiks jako generační výpověď

Franta chtěl v komiksu především zachytit život své generace, která do produktivního věku vstupovala v běhu divokých devadesátých let. „Jsem ročník 78 a zažil jsem dobu, kterou už jiné ročníky nezažijí. Devadesátá léta byla velmi specifická doba, v duchu uvolnění a svobody lidé bláznili po penězích a kariéře, témata jako rodičovství i vše ostatní, co bylo na překážku, šla stranou. Chtěl jsem se nad tím zastavit, i proto, že mi to dnes přijde smutné“, konstatuje výtvarník.

Výlet na Antarktidu, do Říma i na stadion pražské Bohemky

Komiks mapující peripetie zmateného třicátníka vznikal částečně v Jižním Atlantiku, kam se Franta vydal s dlouholetým parťákem z Rafanů Davidem Böhmem. „Celý příběh je orámován výletem na Antarktidu, kterou jsme s Davidem skutečně absolvovali. Díky mořské nemoci jsem si tam celou první část knížky detailně promyslel. Pak jsem téma dál rozvíjel, a vytvořil komiks plný tápání, alkoholu, holek a fotbalu. Pod tím vším ale teče proud vážnějších otázek, které si hlavní hrdina v souvislosti se svou aktuální životní situací klade“, říká Franta.

Sen pro mě hrál důležitou roli, protože hlavní postava prožívá obyčejný, vlastně dost smutný život, a v reálné rovině žádným hrdinou není.
Jiří Franta

Sen - ukázka z komiksového alba Jiří Franta: Singl, 2020

Zpomalování, návraty v čase i střet reality a snu

Příběh o překotném hledání a znovunalézání sebe sama vypráví Franta poměrně netradičním způsobem. Komiks zaujme neběžným řazením stripů, v nichž se konkrétní momenty a situace opakují, vracejí a všemožně variují. „Velmi mě fascinuje práce amerického tvůrce Chrise Warea, který hodně pracuje se zpožďováním času v kresebnosti“, vysvětluje tvůrce, který v SINGLu kombinuje i dvě odlišné časoprostorové linie. První, černobílá, prezentuje žitou realitu postav, ve druhé, vyvedené v barvách, Franta čtenáře zavádí do bizarních snů svých hrdinů. „Sen pro mě hrál důležitou roli, protože hlavní postava prožívá obyčejný, vlastně dost smutný život, a v reálné rovině žádným hrdinou není. Ve snech se jím ale stává, a nabývá dokonce nadlidských vlastností, tak jak jsme na to v komiksech zvyklí“.

Originální styl aneb do hry beru i chyby

Franta, pro jehož výtvarnou práci je charakteristická hra s významy, autorským rukopisem i procesem vzniku kresby, vtiskl komiksu originální vizuální styl. „V práci Rafanů s Davidem Böhmem hodně experimentujeme s autorským rukopisem, neustále ho zkoumáme a posouváme k novým výrazovým formám a možnostem. V komiksu jde o stabilnější záležitost, tam už rukopis definovaný mám“, vysvětluje tvůrce, který si i v tvorbě komiksu vytvořil vlastní, specifickou metodu. „Myslím, že pracuji jinak než ostatní. Neskicuji, netvořím storyboard. Jedu na čisto v tabletu, který mi umožňuje chyby vymazávat. Já se jich ale snažím nezbavovat, ale spíš je kreativně využít“, uzavřel autor, který už pracuje na dalším dílu komiksu o životě osamělých třicátníků.

O AUTOROVI

Jiří Franta se narodil v roce 1978 v Praze. Kreslením a malováním tráví už dlouho úplně nejvíc času. Kromě toho vytváří také instalace, objekty nebo videa.  V nakladatelství Labyrint se jako ilustrátor a autor komiksů podílel na knihách Proč obraz nepotřebují názvy (2015), která získala ocenění Zlatá stuha a Magnesia Litera, a Průvodce neklidným územím I (2016), jenž byl oceněn jako Nejkrásnější česká kniha roku.
Je členem umělecké skupiny Rafani a vystavuje v umělecké dvojici s Davidem Böhmem. Společně také zakládali komiksový časopis KIX, navrhli trička pro fanoušky Bohemky a opakovaně se dostali mezi finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého. 
www.bohmfranta.net

Spustit audio

Související