Sugar (Někdo to rád horké) - recenze

Stalo se už dobrým zvykem, že činoherní divadla se čas od času pokusí o uvedení muzikálu. Divadlo Pod Palmovkou naposledy uvedlo v roce 2007 Sliby chyby. Tentokrát pohlédli výše - a na počátek nové sezóny připravili muzikál Sugar podle úspěšné komedie Někdo to rád horké. V Čechách měla scénická verze muzikálu z pera Peter Stonea, Jule Stynea a Boba Merrilla premiéru v roce 1986. Pro Palmovku připravil novou - vtipnou -verzi Jiří Josek. Ke spolupráci byl přizván zkušený muzikálový režisér Stanislav Moša, který si režii tohoto kousku vyzkoušel před nedávnem v Městském divadle ve slovinské Lublani. Orchestrální nahrávku, která je použita v představení, si prý přivezl právě odtamtud. Jde o činoherní divadlo, takže neočekávejte žádnou velkou show, spíše sympatickou komorní hru se zpěvy, která se jen občas blýskne nějakým lepším pěveckým výkonem. Nicméně, po činoherní stránce je hra odvedena kvalitně, a diváci rozhodně nebudou zklamáni.

Scéna na první pohled připomíná stránky starého časopisu - vše je laděno do černobíla, převážně dvojrozměrná výprava je jen sem tam doplněná výrazným lehce kýčovitým kusem nábytku jako puntíkovaný gauč na jachtě. Jinak jsou nábytek, předměty, ale i komparzní postavy vymalovány ve stylu komiksových obrázků (scéna Jaroslav Milfajt a Petr Hlouška). Na počátku překvapí gag (ve scéně střílečky, kde kreslené postavy nejprve "sedí" a poté padnou zbroceny krví přes stůl), ale v dalším ději už podobné gagy nejsou. V návrzích kostýmů si Andrea Kučerová pohrála s kombinacemi černobílé, ať už v elegantních oblecích mužů, tak především ve velmi různorodých modelech žen. Každý z nich je originál, který by se uplatnil i na módním molu.

V centru pozornosti stojí dvojice muzikantů Jerryho alias Daphne a Joea alias Josephiny, donucených okolnostmi k převleku do ženské podoby. V druhé premiéře 2.října po boku hostujícího Radka Valenty v roli Jerryho hrál Ondřej Kavan (alternuje Jan Teplý ml.). Ve dvojici jednoznačně dominuje Radek Valenta, který s přehledem vklouzává nejen do ženských šatů, ale i do ženské psychiky. Působí jako typ rázné ženské, která láká muže svou solidností a nepřehnanou koketností. Ondřej Kavan odvádí svou roli i zpěv solidně, ale za svým kolegou přece jen pokulhává.

Rovněž ústřední role Sugar je alternována - Michaelu Badinkovou v druhé premiéře vystřídala, Anna Schmidtmajerová, čerstvá absolventka alternativní větve DAMU. Její blonďatá Sugar (mimochodem všechny dívky jsou zde podle daných klišé blonďaté) sice zjevem připomíná legendární Marylin, ale herečka se příliš nepokouší imitovat její pohyby ani zpěv, snaží se jít vlastní cestou. To je sympatické, její Sugar působí příjemným dojmem, ale není zdaleka tak sexy, jak by si patrně tvůrci představení přáli.

Z menších rolích na sebe nejvíce upozorní Miloš Kopečný jako delikátně komický milionář Sir Osgood Fielding. Jeho tango s Daphne patří k nejpůsobivějším momentům představení. Dobře stavěná, vtipná choreografie, kterou zvládají i méně disponovaní herci, diváky potěší. Půvabný je především společný tanec gangsterů s šéfem Psí dečkou (René Přibil) a klopýtavě stepujícím koktavým Ivanem Jiříkem. Sugar na Palomovce je příjemným, solidně odvedeným představením. Ale muzikálovou bombu nečekejte.