Strýčkova ponaučení a Igelitkové pivo
Petri Tamminen a Mikko Rimminen v posledním desetiletí výrazně promlouvají do dění na finské literární scéně, o jejich dílech se hodně mluví, oba ve své tvorbě experimentují s jazykem a snaží se využít jeho možností do nejvyšší možné míry, i když každý zcela odlišným způsobem Zatímco Petri Tamminen své texty cizeluje až k nejúspornějšímu vyjádření, jazyk Mikkiho Rimminena je rozevlátý, bohatý, barvitý. Pořad s názvem Strýčkova ponaučení a Igelitkové pivo odkazuje k názvům románů, které do češtiny přeložil Vladimír Piskoř. Ten je také autorem pořadu, v němž prostřednictvím ukázek a komentářů odkrývá způsob práce obou autorů.
Schůzky s literaturou nabídnou seznámení se dvěma současnými autory, výraznými osobnostmi současné finské literární scény. První z nich, čtyřicátník Petri Tamminen vystudoval žurnalistiku a jako novinář i několik let pracoval, než se stal v roce 1998 profesionálním spisovatelem. Z ruchu hlavního města se rodilý Helsinčan přestěhoval do venkovského domu v jezerní krajině severně od Lahti a do jeho textů tak mnohem víc pronikla příroda. Lidské osudy a mezilidské vztahy jsou ovšem autorovým hlavním tématem od samého počátku tvorby. Tamminenovu literární kariéru nastartoval úspěšný debut Životy (1994), jehož základ tvoří devětatřicet kratičkých, zhruba stránkových próz, v nichž shrnul životní osudy svých hrdinů v obdivuhodné zkratce a s humorným nadhledem. Románový debut Chybný postoj vydal v roce 2000, šest let po povídkové prvotině, následovaný prózami Schovávačky a Vzpomínky. Petri Tamminen je držitelem celé řady literárních cen (mimo jiné byl v roce 2006 román Strýčkova ponaučení nominován na nejvýznamnější finskou literární cenu Finlandia). Jeho díla byla přeložena do švédštiny, němčiny, lotyštiny, polštiny, japonštiny a češtiny.
Mikko Rimminen, druhý z autorů Schůzek s literaturou, se narodil roku 1975 v Helsinkách, kde v devadesátých letech minulého století absolvoval kurzy tvůrčího psaní a kde dodnes žije a tvoří. Publikovat začal jako básník, na počátku století stihl vydat dvě básnické sbírky, mimochodem velmi kladně přijaté čtenáři i kritikou, a spoluautorsky se podílel na úspěšné humoristické encyklopedii prapodivných zvířat a živočichů obývajících hovorový jazyk. Jeho románová prvotina Igelitkové pivo vyšla roku 2004 a rázem se stala finskou literární událostí, Rimminenovi vynesla jednak významnou Cenu Kaleviho Jänttiho, jednak nominaci mezi šestici kandidátů Ceny Finlandie. V roce 2007 pak vydal svůj zatím druhý román. V současné době vede kurzy tvůrčího psaní v Helsinkách a příležitostně pracuje jako nakladatelský redaktor. Pořad připravil překladatel Vladimír Piskoř.
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Mariborská hypnóza získala Cenu Evropské unie za literaturu. Poslechněte si román Dory Kaprálové
-
William Shakespeare: Othello. Tragédie žárlivosti a zrady pro Borise Rösnera
-
Když máma spala. Strhující autobiografický deník patnáctileté Beatrice Landovské
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka