Sto let rozhlasu, sto let hudby. Rozhlas jako zaměstnavatel českých skladatelů klasické hudby
Rozhlas jako zaměstnavatel českých skladatelů a skladatelek vážné hudby – to je téma vltavské Akademie, kterou věnujeme květnovému 100. výročí Českého rozhlasu. Přijměte pozvání do historie i současnosti hudebního vysílání s vybranými skladateli-rozhlasáky a s jejich tvorbou.
Byť se v našem pořadu také dotkneme i některých regionálních studií, pozornost jsme zaměřili především na autory spojené s rozhlasem v Praze. Právě s pražským prvorepublikovým Radiojournalem, pozdějším Československým nebo Českým rozhlasem spojil svou profesní kariéru největší počet skladatelů klasické hudby. Výčet komponistů není vyčerpávající, soustředili jsme se ani ne tak na jejich význam skladatelský, ale na jejich rozhlasovou práci či přínos k formování typicky rozhlasových povolání.
Jakou stopu zanechali ve vysílání Otakar Jeremiáš, Václav Trojan nebo Miloslav Kabeláč a jak rozhlas zasáhl do jejich osudů? V jakých profesích se v rozhlase uplatňovali Klement Slavický nebo Ilja Hurník a jak utvářeli hudební program Karel Boleslav Jirák, Viktor Kalabis a celá řada dalších?
Čtěte také
Pořad se dotkne i skladatelů, kteří formovali Český rozhlas od 90. let do současnosti a také dnešních autorů, kteří svůj profesní život spojili s rozhlasem a aktivně v něm působí. Poslechněte si, kteří významní skladatelé tzv. vážné hudby prošli rozhlasem a utvářeli jeho vysílání jako jeho zaměstnanci nebo spolupracovníci od roku 1923 do současnosti. A jak zní jejich hudba? Ve spolupráci s redaktorem Zdeňkem Havlíčkem a mistrem zvuku Václavem Pokorou pořad připravil Robert Škarda
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Matky a jejich děti. Poslechněte si povídky českých spisovatelů
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Otakar Brůna, Zdeněk Zábranský: Hra soudního rady Wendlera. Kostka a Adamíra převrací vzorce chování
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
