Stephen Reppert a biologické hodiny v organismu
Všechny živé organismy včetně člověka mají v sobě určitý vnitřním časový systém, jakési vnitřní hodiny, které řídí biologické pochody v našem těle.
Řada z nich se totiž pravidelně, v určitých cyklech opakuje: odborně vykazují biologické rytmy. Mohou se opakovat s různou periodou: od několika milisekund – jako elektrická aktivita v našem mozku - až po rytmy roční - třeba zimní spánek. Velká část pochodů se opakuje s periodou zhruba 24 hodin – těm proto odborníci říkají cirkadiánní, tedy přibližně denní. Proniknout do složité podstaty těchto procesů až na jejich genetickou a molekulární úroveň se vědci snaží už dlouhá léta. Významným způsobem k rozvoji této tzv. molekulární chronobiologie přispěl americký vědec Stephem Reppert z oddělení neurobiologie Massachusettské univerzity. Za své objevy minulý týden převzal v Praze z rukou předsedy Akademie věd Mendelovu medaili za zásluhy v biologických vědách. Při této příležitosti se ho Jana Olivová zeptala, co ho vedlo ke studiu biologických, zejména cirkadiánních rytmů u různých druhů živočichů.
Nejposlouchanější
-
Charles Dickens: Zvony novoroční. Příběh o jednom snu, kouzlu zvonů a síle lidské solidarity
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
-
Špatná čeština a nesmysly v éteru. Vysílačka Vltava šířila v srpnu 1968 bludy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka